Slovník ESG pojmů

6 environmentálních cílů EU Taxonomie

EU Taxonomie definuje šest environmentálních cílů, ke kterým musí ekonomická aktivita významně přispívat, aby mohla být „způsobilá“: (1) mitigace klimatické změny — snižování emisí, (2) adaptace na změnu klimatu, (3) udržitelné využívání vody, (4) cirkularita — přechod na oběhové hospodářství, (5) prevence znečištění, (6) ochrana biodiverzity. Aktivita se obvykle váže jen k jednomu cíli jako svému hlavnímu přínosu.

Příklad: Instalace fotovoltaiky spadá pod Cíl 1 (mitigace), zatímco výroba z recyklovaného materiálu spadá pod Cíl 4 (cirkularita) — každá aktivita má svůj primární environmentální cíl.

AA1000 Stakeholder Engagement Standard

Mezinárodní standard pro kvalitní zapojení zainteresovaných stran (stakeholderů) — hodnotí mimo jiné, jak dobře firma rozumí složitým provozním prostředím a jak systematicky se stakeholdery komunikuje, ne jen nárazově.

Příklad: Firma připravující si vlastní proces zapojení stakeholderů pro analýzu dvojité materiality se může řídit standardem AA1000 SES.

Acidifikace a eutrofizace

Dvě ze standardních dopadových kategorií v LCA (posouzení životního cyklu). Acidifikace (okyselování) — emise jako SO₂ nebo NOx okyselují půdu a vodu, poškozují lesy a vodní ekosystémy. Eutrofizace — nadbytek živin (dusík, fosfor), typicky z hnojiv nebo odpadních vod, způsobuje přemnožení řas a úbytek kyslíku ve vodě.

Příklad: Zemědělský podnik s vysokou spotřebou dusíkatých hnojiv bude mít v LCA studii svého produktu výrazný podíl na kategorii eutrofizace, i když jeho uhlíková stopa může být relativně nízká.

Shareholders (Akcionáři)

Vlastníci akcií firmy — v tzv. Friedmanově pojetí (Milton Friedman, 1970) jediná skupina, vůči které má firma odpovědnost, s cílem maximalizovat jejich zisk. Proti tomuto úzkému pohledu stojí novější stakeholder model (Ed Freeman, 1984), který rozšiřuje odpovědnost firmy i na zaměstnance, zákazníky, dodavatele a komunity.

Příklad: Friedmanův pohled považoval investice do životního prostředí nad rámec zákona za plýtvání penězi shareholderů — dnešní ESG rámec tento pohled opouští ve prospěch širší odpovědnosti.

MSCI ACWI (All Country World Index)

Globální akciový index MSCI zahrnující firmy z vyspělých i rozvíjejících se trhů — pokrývá zhruba 85 % investovatelného světového akciového trhu. V ESG kontextu slouží jako benchmark „celého trhu“, proti kterému se poměřuje výkonnost vybraných udržitelných firem nebo indexů.

Příklad: Když studie tvrdí, že sto nejudržitelnějších firem světa dlouhodobě překonává MSCI ACWI, srovnává jejich výnos s výnosem celého globálního akciového trhu, ne jen s konkurencí ve stejném oboru.

Double Materiality Assessment (Analýza dvojité materiality)

Klíčová analýza podle ESRS, která hodnotí témata udržitelnosti ze dvou úhlů zároveň — dopadová materialita (jak firma ovlivňuje svět kolem sebe) a finanční materialita (jak témata udržitelnosti ovlivňují finanční výkonnost firmy). Až výsledek DMA určuje, které konkrétní standardy ESRS firma musí reportovat.

Příklad: Firma v DMA zjistí, že klima je pro ni materiální z obou pohledů (vysoké emise i vysoké finanční riziko z cen uhlíku), zatímco biodiverzita vyjde jako nematериální a reportovat ji nemusí.

Hazard Analysis Critical Control Points (Analýza rizik a kritické kontrolní body)

Mezinárodně uznávaný systém řízení bezpečnosti potravin, který identifikuje kritické body ve výrobním procesu, kde hrozí riziko kontaminace, a stanovuje, jak je kontrolovat.

Příklad: Potravinářská firma musí mít zavedený systém HACCP a doložit ho při auditu bezpečnosti produktů podle ESRS S4.

TerraChoice (autor studie o greenwashingu)

Kanadská environmentální marketingová konzultační firma, která v letech 2007–2010 opakovaně analyzovala tisíce spotřebitelských produktů se „zelenými“ tvrzeními a na jejich základě definovala sedm nejčastějších vzorců greenwashingu (tzv. „Seven Sins of Greenwashing“). Studie se stala referenčním rámcem, který dodnes cituje i Evropská komise.

Příklad: Když firma napíše na obal „přírodní produkt“ bez jakéhokoli důkazu, jde přesně o jeden ze sedmi hříchů, které TerraChoice popsala už v roce 2007.

Fit for 55 (balíček klimatických zákonů EU)

Soubor více než 15 legislativních aktů EU z roku 2021 (mj. EU ETS, RED III, CBAM, EPBD, ESPR), který konkretizuje cíl snížit emise o 55 % do roku 2030 stanovený Green Dealem. Druhá fáze zelené legislativní architektury EU — po ní následuje Clean Industrial Deal.

Příklad: CBAM, uhlíkové clo na dovoz oceli nebo cementu, není samostatný zákon, ale jeden z konkrétních nástrojů balíčku Fit for 55.

Omnibus I (balíček zjednodušení EU legislativy)

Legislativní balíček EU, který zpětně zužuje a zjednodušuje povinnosti CSRD, CSDDD a Taxonomie (např. vyšší prahy pro povinné firmy, méně datových bodů, delší lhůty) — reakce na kritiku přílišné administrativní zátěže. Rada EU jej schválila 24. 2. 2026, v Úředním věstníku EU byl vyhlášen 26. 2. 2026 a účinný je od 18. 3. 2026. Nemění principy ani cíle regulace, jen rozsah a tempo.

Příklad: Firma, která před Omnibus I spadala pod CSRD kvůli nižšímu prahu zaměstnanců, po jeho schválení může zjistit, že už povinnost reportovat nemá — základní logika ESRS reportingu ale zůstává stejná pro firmy, které povinnost pořád mají.

Bioenergy with Carbon Capture and Storage (Bioenergie se zachytáváním a ukládáním uhlíku)

Technologie kombinující výrobu energie z biomasy se zachytáváním vzniklého CO₂ a jeho trvalým uložením — jedna z technologií trvalého odstranění uhlíku z atmosféry (vedle DAC, biocharu), potřebná pro dosažení skutečné klimatické neutrality (net-zero).

Příklad: Firma plánující net-zero nemůže spoléhat jen na snížení emisí — část zbytkových emisí musí kompenzovat trvalým odstraněním uhlíku, např. přes BECCS nebo DAC.

Biochar (biouhlí)

Uhlík vzniklý pyrolýzou (zahříváním bez přístupu kyslíku) organického odpadu jako dřevní štěpka nebo zbytky rostlin — na rozdíl od spalování se uhlík neuvolní zpět do atmosféry, ale zůstává vázaný ve stabilní formě, typicky zapravený do půdy. Patří mezi technologie trvalého odstraňování CO₂ (carbon removal), používané jako doplněk k redukci emisí, ne jako její náhrada.

Příklad: Zemědělská firma zapravující biochar do půdy může tento trvalý zásah do uhlíkového cyklu počítat jako carbon removal v rámci své net-zero strategie, na rozdíl od dočasné kompenzace výsadbou stromů.

Department for Environment, Food and Rural Affairs (Britské ministerstvo životního prostředí, potravinářství a venkova)

Britský vládní zdroj standardizovaných emisních faktorů, který se v praxi GHG účetnictví používá mezinárodně i mimo Velkou Británii vedle IPCC a EEA — hlavně kvůli kvalitě a podrobnosti zveřejňovaných dat.

Příklad: Emisní faktor pro spalování benzínu v motoru firma dohledá např. v tabulkách DEFRA nebo IPCC, podle toho, který zdroj používá konzistentně napříč lety.

Building Research Establishment Environmental Assessment Method

Britský certifikační systém hodnotící environmentální kvalitu budov (energetická náročnost, materiály, vodní hospodářství) — jeden ze dvou nejrozšířenějších systémů vedle LEED, používaný i jako podmínka pro zelené veřejné zakázky.

Příklad: Nová administrativní budova s certifikátem BREEAM prokazuje investorům a nájemcům, že splňuje přísná environmentální kritéria už od návrhu.

Business Social Compliance Initiative

Systém sociálního auditu dodavatelů zaměřený na pracovní podmínky, používaný vedle SMETA a SA8000 — nezávislá třetí strana prověří dodavatele a vydá certifikát, na který se odběratel může spolehnout místo vlastního auditu.

Příklad: Firma s vysoce rizikovým zahraničním dodavatelem může místo vlastního auditu požadovat platný certifikát BSCI nebo SMETA.

Carbon Disclosure Project

Nezisková organizace (a zároveň název dotazníku) sbírající od firem po celém světě data o klimatu, vodě a lesích — jeden z nejrozšířenějších standardizovaných ESG dotazníků od odběratelů.

Příklad: Velký odběratel může po svém dodavateli požadovat vyplnění dotazníku CDP Supply Chain místo vlastního interního formuláře.

Chartered Financial Analyst

Mezinárodně uznávaná profesní certifikace finančních analytiků, jejíž institut nabízí i samostatný certifikát „CFA ESG Certificate“ — jedna z doporučených certifikací pro profesní rozvoj v oblasti ESG.

Příklad: Zájemce o kariéru ESG analytika ve finančním sektoru si může doplnit kvalifikaci absolvováním CFA ESG Certificate.

Chlorofluorocarbons (Chlorfluorouhlovodíky)

Skupina synteticky vyráběných látek dříve běžně používaných jako chladiva, dnes celosvětově zakázaných kvůli ničení ozonové vrstvy — v kurzu jako příklad irelevantního environmentálního tvrzení („bez CFC“ tam, kde jsou CFC už dávno zákonem zakázané, takže tvrzení nic nepřidává).

Příklad: Tvrzení „výrobek neobsahuje CFC“ je zavádějící marketing, pokud jsou CFC v dané kategorii výrobků už roky zakázané zákonem.

CO₂ ekvivalent

Standardní jednotka pro vyjádření množství libovolného skleníkového plynu (metan, N₂O, F-plyny...) přepočteného na stejný klimatický efekt, jaký by mělo odpovídající množství CO₂ — umožňuje sčítat a srovnávat emise různých plynů v jednom čísle.

Příklad: Firma reportuje „naše Scope 1 emise jsou 450 t CO₂e ročně“ — číslo v sobě zahrnuje CO₂ i případný metan či jiné plyny přepočtené na společný základ.

Sustainable Development Goals (Cíle udržitelného rozvoje)

Soubor 17 globálních cílů OSN přijatých v roce 2015 v rámci Agendy 2030 (např. konec chudoby, kvalitní vzdělání, klimatická opatření) — spolu s Pařížskou dohodou tvoří jeden ze základních pilířů dnešního ESG rámce.

Příklad: Firma ve svém reportu popíše, ke kterým konkrétním SDGs (např. SDG 13 — Klimatická opatření) svou činností nejvíce přispívá.

Dasgupta Review (2021)

Rozsáhlá ekonomická studie objednaná britským ministerstvem financí (HM Treasury), která poprvé systematicky vyčíslila ekonomickou hodnotu přírodního kapitálu — funkcí, které příroda poskytuje zdarma (opylování, čištění vody, stabilizace klimatu) — na více než 125 bilionů dolarů ročně. Patří k nejcitovanějším argumentům pro zahrnutí přírody do byznysového rozhodování.

Příklad: Když firma argumentuje, že ochrana biodiverzity není jen etická věc, ale ekonomická nutnost, často cituje právě Dasgupta Review a jeho vyčíslení hodnoty přírodního kapitálu.

Snapshot (datový řez k pevnému datu)

Zachycení stavu dat k jednomu pevně danému datu (typicky 31. 12.), místo průběžného sledování — používá se u ESG metrik jako headcount nebo složení zaměstnanců, aby byla čísla mezi lety srovnatelná (stejný den, ne libovolný okamžik).

Příklad: Firma reportuje headcount jako snapshot k 31. 12., i když se počet zaměstnanců v průběhu roku měnil — díky pevnému datu jsou čísla srovnatelná rok od roku.

Diversity, Equity and Inclusion (Diverzita, rovnost a inkluze)

Oblast řízení lidských zdrojů zaměřená na rozmanitost pracovního kolektivu, rovné příležitosti a začlenění všech skupin zaměstnanců — jedno z klíčových témat standardu ESRS S1 vedle mezd, BOZP a sociálního dialogu.

Příklad: Firma v rámci DEI sleduje například zastoupení žen ve vedení nebo rovnost odměňování napříč pohlavími.

Voluntary Standard for SMEs (Dobrovolný standard reportingu pro malé a střední podniky)

Zjednodušený, dobrovolný standard od EFRAG určený firmám, na které se CSRD přímo nevztahuje, ale které potřebují reportovat svým odběratelům nebo bankám (tzv. cascade efekt). Má dva moduly — základní „B“ (cca 80 % běžných dotazů) a rozšířený „BP“ pro firmy s vyššími nároky.

Příklad: Malá firma, která je dodavatelem velkého CSRD-povinného koncernu, vyplní modul B standardu VSME místo vytváření vlastního reportu na míru pro každého odběratele zvlášť.

Clean Industrial Deal (Dohoda o čistém průmyslu)

Strategický plán Evropské komise z února 2025, navazující na Green Deal a Fit for 55 — reakce na kritiku (mj. Draghiho zprávu), že EU ztrácí konkurenceschopnost vůči USA a Číně. Šest pilířů zahrnuje dostupnou energii, investice a dekarbonizaci průmyslu s důrazem na to, aby klimatické cíle nestály firmy konkurenceschopnost.

Příklad: Zatímco Fit for 55 stanovil, o kolik se musí snížit emise, Clean Industrial Deal řeší, jak to udělat, aniž by evropský průmysl prodělal na globální konkurenci.

Impacts, Risks, Opportunities (Dopady, rizika a příležitosti)

Tři kategorie, které firma posuzuje pro každé ESG téma v analýze dvojité materiality — dopady (jak firma ovlivňuje svět), rizika (jaká ESG rizika hrozí firmě) a příležitosti (jaké ESG příležitosti může firma využít). Kombinace IRO určuje, zda je téma materiální a musí se reportovat podle ESRS.

Příklad: U tématu „spotřeba vody“ firma identifikuje dopad (čerpání z místní řeky), riziko (možné omezení odběru při suchu) i příležitost (úspora nákladů investicí do recyklace vody) — dohromady tvoří IRO záznam pro DMA.

Dun & Bradstreet ESG

Mezinárodní poskytovatel obchodních a kreditních dat, který kromě tradičního úvěrového skóre nabízí i ESG skóre sestavené z veřejných a proprietárních dat — používané hlavně v procurementu a při hodnocení dodavatelů, kde bance nebo odběrateli chybí vlastní ESG report firmy.

Příklad: Banka posuzující žádost SME o úvěr může kromě klasického kreditního skóre nahlédnout i do Dun & Bradstreet ESG skóre, pokud firma sama žádný ESG report nemá.

EcoVadis

Jedna z nejrozšířenějších komerčních platforem pro hodnocení ESG výkonnosti firem (vedle MSCI, CDP, Sustainalytics) — hodnotí environmentální management, pracovní podmínky, etiku a nákup formou dotazníku a uděluje skóre/medaili. Velcí odběratelé často požadují po dodavatelích vyplnění dotazníku EcoVadis místo vlastního formuláře.

Příklad: Firmy v top kvartilu EcoVadis skóre mívají podle studií nižší náklady na financování a lepší přístup k velkým odběratelům.

Ekoznačka Evropské unie

Oficiální ekoznačka EU (Typ I dle ISO 14024) — produkt s tímto označením prošel nezávislým ověřením certifikačním orgánem, že splňuje přísná environmentální kritéria po celý životní cyklus. Patří mezi nejdůvěryhodnější environmentální certifikace vedle Nordic Swan nebo FSC.

Příklad: Firma může místo vlastního nedoloženého tvrzení „ekologický produkt“ požádat o certifikaci EU Ecolabel, která je nezávisle ověřená a mezinárodně uznávaná.

ISO 14024 — Ekoznačky ověřené třetí stranou (Typ I)

Norma pro oficiální ekoznačky (např. EU Ecolabel, Nordic Swan), kde shodu s kritérii ověřuje nezávislý certifikační orgán — na rozdíl od vlastních tvrzení firmy podle ISO 14021, kde odpovědnost za pravdivost nese jen výrobce sám.

Příklad: Produkt s certifikátem EU Ecolabel prošel nezávislým ověřením podle ISO 14024, což mu dává vyšší důvěryhodnost než vlastní neověřené tvrzení výrobce.

Emisní faktor

Koeficient, kterým se násobí naměřená aktivita (spotřeba paliva, elektřiny, suroviny) pro přepočet na emise skleníkových plynů — základní stavební kámen výpočtu GHG inventáře podle GHG Protocol.

Příklad: Firma spočítá emise ze spotřeby zemního plynu tak, že aktivitu (m³ plynu) vynásobí emisním faktorem (EF) pro zemní plyn.

Environmental Product Declaration (Environmentální prohlášení o produktu)

Standardizovaný dokument (podle ISO 14025) prezentující ověřené environmentální dopady konkrétního produktu na základě LCA analýzy — na rozdíl od jednostranných marketingových tvrzení musí projít nezávislým ověřením třetí stranou.

Příklad: Firma může vydat EPD pro svůj výrobek, aby odběratelům věrohodně doložila jeho environmentální stopu místo obecného tvrzení „ekologický produkt“.

ISO 14025 — Environmentální prohlášení o produktu (Typ III)

Norma pro dokumenty typu EPD, které na základě LCA analýzy kvantitativně popisují dopad produktu a jsou ověřeny nezávislým verifikátorem — nejpřísnější a nejtransparentnější ze tří typů environmentálních tvrzení podle ISO 14020.

Příklad: Firma chystající EPD podle ISO 14025 potřebuje kompletní LCA studii svého produktu, ne jen odhad nebo marketingové tvrzení.

Chief Sustainability Officer (ESG/udržitelnostní ředitel)

Nejvyšší firemní pozice zodpovědná za ESG a udržitelnostní agendu — ve velkých firmách samostatná manažerská role s přímým reportováním vedení, na rozdíl od menších firem, kde agendu často zastává ESG koordinátor na částečný úvazek.

Příklad: Velká firma má samostatného CSO s vlastním týmem, zatímco menší firma svěří ESG agendu koordinátorce na zlomek úvazku (např. 20 % FTE).

European Financial Reporting Advisory Group

Evropská poradní skupina, která pro Evropskou komisi vyvíjí a vydává standardy ESRS i dobrovolný standard VSME. Je to tedy přímý autor metodiky, podle které firmy v EU reportují udržitelnost.

Příklad: Pokud firma potřebuje aktuální znění nebo výklad standardu ESRS, jde přímo na zdroj — na web EFRAG (esrs.eu).

European reference Life Cycle Database

Evropská referenční databáze dat pro LCA studie — zdroj sekundárních (průměrových) dat o environmentálních dopadech surovin a procesů, používaný vedle komerční databáze Ecoinvent, když firma nemá vlastní přesně naměřená data.

Příklad: Pokud firma nemá vlastní naměřená data o dopadu konkrétní suroviny, použije v LCA studii průměrová data z databáze ELCD nebo Ecoinvent.

European Environment Agency (Evropská agentura pro životní prostředí)

Agentura EU poskytující environmentální data, mimo jiné standardizované emisní faktory používané při výpočtu GHG inventáře — častý zdroj dat vedle IPCC, DEFRA a národních institucí jako ČHMÚ.

Příklad: Firma při výpočtu emisí z elektřiny použije emisní faktor pro danou zemi z databáze EEA, aby měla konzistentní a ověřitelný zdroj dat.

European Union Allowance (Evropská emisní povolenka)

Obchodovatelná jednotka v rámci systému EU ETS, kde jedna povolenka opravňuje k vypuštění jedné tuny CO₂. Firmy je buď dostávají zdarma v omezeném množství, nebo si je musí dokoupit na trhu.

Příklad: Pokud firma vypustí více CO₂, než má povolenek, musí zbytek dokoupit; pokud vypustí méně, může přebytečné EUA prodat.

European Investment Bank (Evropská investiční banka)

Bankovní instituce EU poskytující zvýhodněné financování a záruky pro projekty odpovídající prioritám EU, včetně zelené transformace — v kurzu jako zdroj dotací a záruk vedle národních institucí typu ČMZRB.

Příklad: Projekt energetických úspor splňující kritéria EU může získat zvýhodněné financování nebo záruku od EIB nebo národní instituce jako ČMZRB.

European Single Access Point (Evropské jednotné přístupové místo)

Centrální evropská platforma, přes kterou budou investoři a regulátoři moci strojově číst reporty firem (díky formátu XBRL) — cílem je nahradit dnešní roztříštěné vyhledávání reportů jednotným místem.

Příklad: Investor bude moci díky ESAP a strojově čitelnému formátu XBRL srovnávat emisní data firem napříč celou EU na jednom místě.

European Sustainability Reporting Standards (Evropské standardy pro reporting udržitelnosti)

Sada podrobných standardů, které přesně určují, CO a JAK mají firmy pod CSRD reportovat — od klimatu (ESRS E1) přes vlastní zaměstnance (ESRS S1) až po správu a řízení (ESRS G1). Firma nereportuje všechny standardy automaticky, ale jen ty témata, která jí vyjdou jako materiální z analýzy dvojité materiality (DMA).

Příklad: Výrobní firma se silnou uhlíkovou stopou bude typicky reportovat ESRS E1 (klima) a ESRS S1 (vlastní zaměstnanci), zatímco ESRS E4 (biodiverzita) pro ni nemusí být materiální.

European Banking Authority (Evropský bankovní úřad)

Evropský orgán dohledu nad bankovním sektorem, mimo jiné vyžadující od bank reporting tzv. Green Asset Ratio (GAR) — proto banky nepřímo tlačí na taxonomická data i u svých firemních klientů.

Příklad: Protože EBA vyžaduje po bankách reporting GAR, banky se ptají i svých firemních klientů na taxonomickou způsobilost jejich aktivit.

Evropský klimatický zákon

Evropská legislativa, která právně zavazuje EU ke konkrétním klimatickým cílům — snížení emisí o 55 % do 2030, o 90 % do 2040 a klimatická neutralita do 2050. Na rozdíl od politických proklamací jde o právně vymahatelný závazek, ze kterého se odvozují konkrétní povinnosti firem.

Příklad: Cíl „−55 % emisí do 2030“ není jen politické přání — je to právně závazný cíl zakotvený v EU Climate Law, který musí členské státy plnit.

European Securities and Markets Authority (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy)

Evropský orgán dohledu nad kapitálovými trhy, mimo jiné zodpovědný za autorizaci poskytovatelů ESG ratingů v EU — relevantní pro kariéru v ESG analytice směřující k regulatorním institucím.

Příklad: Poskytovatelé ESG ratingu (jako MSCI nebo Sustainalytics) budou muset projít autorizací u ESMA, aby mohli v EU legálně nabízet své ratingy.

Evropský standard zelených dluhopisů

Dobrovolný standard EU (platný od 2024) pro vydávání „zelených“ dluhopisů — na rozdíl od běžných zelených dluhopisů vyžaduje, aby 100 % výnosů financovalo aktivity v souladu s EU Taxonomií, ne jen obecně „zelené“ projekty.

Příklad: Firma vydávající dluhopis podle EU Green Bond Standard musí doložit, že úplně všechny výnosy míří do taxonomicky způsobilých a sladěných aktivit, ne jen jejich část.

Exploring Natural Capital Opportunities, Risks and Exposure

Nástroj mapující závislosti a dopady konkrétních ekonomických odvětví na přírodě (voda, opylování, půda) — pomáhá firmě rychle odhadnout, na kterých přírodních službách je její odvětví nejvíc závislé, než se pustí do podrobnější analýzy.

Příklad: Potravinářská firma pomocí ENCORE rychle zjistí, že její odvětví je vysoce závislé na opylování a kvalitě půdy, což pak podrobněji rozpracuje v LEAP analýze.

eXtensible Business Reporting Language

Strojově čitelný formát pro značkování dat ve výročních zprávách, ve kterém musí firmy podávající zprávu podle CSRD svůj report elektronicky vykázat. Umožňuje automatizované porovnávání dat mezi firmami a zeměmi.

Příklad: Regulátor díky XBRL značkám v reportu automaticky vytáhne konkrétní číslo emisí Scope 1 firmy, aniž by musel procházet celý text zprávy ručně.

Facilitační platba

Malá neformální platba úředníkovi za urychlení rutinního úkonu, na který má žadatel stejně nárok (např. rychlejší vyřízení povolení) — na rozdíl od klasického úplatku nejde o získání nezaslouženého výsledku, ale i tak jde právně i eticky o formu korupce. Řada firemních etických kodexů (i v rámci ESRS G1) je proto výslovně zakazuje bez ohledu na malou částku.

Příklad: Zaměstnanec, který úředníkovi nabídne menší obnos za to, aby vyřídil běžné povolení o pár dní dřív, se dopouští facilitační platby — i když by povolení dostal tak jako tak, jen později.

Fluorid sírový

Syntetický plyn používaný hlavně v elektrotechnice (izolace vysokonapěťových zařízení) s extrémně vysokým potenciálem globálního oteplování — GWP = 25 200, tedy únik i malého množství má obrovský klimatický dopad.

Příklad: Provozovatel elektrické rozvodny musí velmi pečlivě hlídat těsnost zařízení se SF₆, protože i drobný únik znamená obrovské emise v přepočtu na CO₂e.

Hydrofluorocarbons (Fluorované uhlovodíky)

Skupina syntetických chladiv používaných např. v klimatizacích a chladicích zařízeních, která mají velmi vysoký potenciál globálního oteplování (GWP) — únik i malého množství má výrazný klimatický dopad.

Příklad: Firma modernizující chlazení musí u nového chladiva ověřit hodnotu GWP, protože staré typy HFC jsou z klimatického hlediska extrémně škodlivé.

Forest Stewardship Council

Mezinárodní certifikační systém odpovědného obhospodařování lesů — dřevo a papírové produkty s certifikátem FSC pocházejí prokazatelně z udržitelně spravovaných lesů. Patří mezi standardní eko-certifikace vedle EU Ecolabel nebo Rainforest Alliance.

Příklad: Pekárna může požadovat, aby papírové obaly od dodavatele měly certifikát FSC, ne jen obecné tvrzení „šetrné k lesům“.

Freedom House Index

Roční hodnocení politických práv a občanských svobod v jednotlivých zemích od americké neziskové organizace Freedom House — v due diligence dodavatelského řetězce (CSDDD, ESRS S2) slouží jako jeden z indikátorů politického rizika: země s nízkým skóre svobody bývají spojené s vyšším rizikem porušování pracovních a lidských práv.

Příklad: Firma vybírající nového dodavatele v zemi s nízkým skóre Freedom House Indexu by měla počítat s důkladnější due diligence, protože slabá občanská svoboda často koreluje se slabší vymahatelností pracovních práv.

Gap analýza

Porovnání toho, jaká ESG data firma už má, s tím, jaká data vyžaduje konkrétní standard (typicky ESRS nebo VSME) — rozdíl mezi těmito dvěma stavy je „gap“, na jehož základě vzniká plán sběru chybějících dat.

Příklad: Firma provede gap analýzu podle VSME modulu B a zjistí, že ze 40 požadovaných datových bodů jí chybí 12 — na ně pak zaměří sběr dat v následujících měsících.

Gender Pay Gap

Rozdíl mezi průměrnou mzdou žen a mužů ve srovnatelných rolích, vyjádřený v procentech — klíčový ukazatel ESRS S1 a jeden z pilířů EU Pay Transparency Directive. Měří se v ekvivalentních pozicích, ne napříč celou firmou bez ohledu na roli, aby srovnání dávalo smysl.

Příklad: Firma zjistí, že ženy na pozici obchodního zástupce vydělávají v průměru o 8 % méně než muži na stejné pozici — to je gender pay gap dané konkrétní role, ne celofiremní průměr.

GLOBIO (Global Biodiversity Model)

Vědecký nástroj pro modelování dopadu lidské činnosti na biodiverzitu v konkrétní lokalitě — jeden z nástrojů používaných při analýze podle rámce TNFD (LEAP metodika) vedle IBAT a ENCORE.

Příklad: Firma při kroku „Evaluate“ v LEAP metodice použije nástroj GLOBIO k odhadu, jak její provoz ovlivňuje biodiverzitu v okolí.

Global Biodiversity Score

Konkrétní metrika kvantifikující dopad firmy nebo portfolia na biodiverzitu (vyjádřená v jednotkách ekvivalentu ztracené neporušené přírody) — jeden z nástrojů, které firmy a investoři používají pro srovnání biodiverzitních rizik.

Příklad: Investor může použít GBS ke srovnání biodiverzitního otisku dvou firem ve stejném portfoliu.

Global Reporting Initiative

Jeden z nejstarších mezinárodních standardů pro nefinanční reporting, historicky zaměřený hlavně na dopad firmy na okolí (tzv. „inside-out“ pohled) — na rozdíl od novějšího konceptu dvojité materiality (DMA), který přidává i finanční pohled.

Příklad: Firma, která dřív reportovala podle GRI, dnes při přechodu na ESRS musí svůj přístup rozšířit i o finanční materialitu, kterou GRI standardně neřešil.

Hlavní zásady OSN pro podnikání a lidská práva

Referenční rámec OSN (UN Guiding Principles on Business and Human Rights) definující odpovědnost firem za dodržování lidských práv ve vlastním provozu i v dodavatelském řetězci — spolu s pokyny OECD pro nadnárodní korporace a standardy ILO tvoří základ tzv. minimálních sociálních záruk vyžadovaných EU Taxonomií.

Příklad: Při posuzování, zda aktivita splňuje minimální sociální záruky EU Taxonomie, firma dokládá soulad s UN Business and Human Rights Principles, ne jen s lokální pracovněprávní legislativou.

Life Cycle Impact Assessment (Hodnocení dopadů životního cyklu)

Třetí fáze studie LCA, ve které se nasbíraná inventarizační data (LCI) přiřazují ke konkrétním dopadovým kategoriím (např. okyselení, eutrofizace, vyčerpání zdrojů) pomocí uznávané metodiky (např. ReCiPe, CML-IA, PEF).

Příklad: Ve fázi LCIA firma zjistí, že daný výrobní proces nejvíc přispívá k eutrofizaci vod, i když z hlediska emisí CO₂ vychází relativně dobře.

Corruption Perceptions Index (Index vnímání korupce)

Roční žebříček zemí podle míry vnímané korupce ve veřejném sektoru, sestavovaný organizací Transparency International — v ESG due diligence slouží jako indikátor korupčního rizika při výběru dodavatelů nebo trhů, na které firma expanduje.

Příklad: Firma zvažující dodavatele ze země na spodních příčkách Corruption Perceptions Index by měla v rámci ESRS G1 due diligence počítat se zvýšeným rizikem korupčních praktik v dodavatelském řetězci.

Iniciativa OSN Global Compact

Největší globální dobrovolná iniciativa OSN pro odpovědné podnikání, založená v roce 2000 — firmy se přihlášením zavazují dodržovat 10 principů v oblasti lidských práv, práce, životního prostředí a boje proti korupci. Předchůdce dnešního systematičtějšího ESG přístupu.

Příklad: Firma přihlášená k UN Global Compact se zavazuje k 10 obecným principům, ale na rozdíl od CSRD jde o dobrovolný závazek bez právní vymahatelnosti a bez povinného auditu.

Science Based Targets initiative (Iniciativa vědecky podložených cílů)

Mezinárodní iniciativa, která firmám nezávisle ověřuje a schvaluje klimatické cíle tak, aby byly skutečně v souladu s vědeckými scénáři omezení oteplení (typicky 1,5 °C dle Pařížské dohody), ne jen marketingově znějící.

Příklad: Firma přijatá do SBTi si nemůže sama určit libovolně mírný cíl — musí projít nezávislým ověřením, že její plán snížení emisí odpovídá vědeckému scénáři 1,5 °C.

Integrated Biodiversity Assessment Tool

Nástroj pro screening biodiverzitních rizik provozoven firmy — ukáže, zda se provoz nachází v blízkosti chráněných území nebo klíčových oblastí biodiverzity (KBA). Používá se v rámci LEAP metodiky TNFD.

Příklad: Firma zadá do IBAT souřadnice svých provozoven a nástroj jí ukáže, které z nich leží v blízkosti chráněných území.

International Carbon Reduction and Offset Alliance

Mezinárodní aliance prosazující kvalitní standardy v trhu s uhlíkovými offsety — členství a soulad s ICROA kodexem je dalším signálem důvěryhodnosti offsetového projektu vedle certifikací VCS a Gold Standard.

Příklad: Poskytovatel uhlíkových offsetů hlásící se k ICROA kodexu praxe je obecně důvěryhodnější volba než neregulovaný prodejce credits.

International Sustainability Standards Board

Mezinárodní rada pro standardy udržitelnosti (pod IFRS Foundation) — na rozdíl od evropských ESRS (dvojitá materialita) se standardy ISSB zaměřují jen na finanční materialitu (Outside-In: jak udržitelnost ovlivňuje finance firmy), ne na dopad firmy na svět.

Příklad: Firma reportující mimo EU se může setkat se standardy ISSB místo ESRS — na rozdíl od ESRS ale ISSB nevyžaduje reportovat dopad firmy na životní prostředí, jen finanční rizika.

Life Cycle Inventory (Inventarizační analýza životního cyklu)

Druhá fáze studie LCA, ve které se sbírají konkrétní data o všech vstupech (energie, materiály, voda) a výstupech (emise, odpad) napříč celým životním cyklem výrobku.

Příklad: V LCI fázi firma sesbírá čísla o spotřebě energie a surovin v každém kroku výroby, než v další fázi vyhodnotí, který krok má na životní prostředí největší dopad.

Capital Expenditures (Kapitálové výdaje)

Investiční výdaje na pořízení nebo modernizaci dlouhodobého majetku (např. nová technologie, budova, fotovoltaika) — v ESG kontextu se často sleduje, jaký podíl CAPEX firmy směřuje do taxonomicky udržitelných aktivit.

Příklad: Firma investující do vlastní FVE vykazuje tuto investici jako CAPEX a může ji zároveň uvést jako podíl „zeleného“ CAPEX podle EU Taxonomie.

Cascade efekt (kaskádový efekt)

Jev, kdy povinnost reportovat ESG data fakticky dopadá i na firmy, které samy pod žádný CSRD/CSDDD práh nespadají — velcí povinní odběratelé totiž potřebují data z celého hodnotového řetězce (typicky kvůli Scope 3), a menší dodavatelé tak dostávají podrobné ESG dotazníky, i když zákonná povinnost je netíží přímo. Právě proto vznikl dobrovolný standard VSME jako standardizovaná odpověď na tyto dotazníky.

Příklad: Malá pekárna sama pod CSRD nespadá, ale protože dodává velkému řetězci, který povinný je, dostává od něj přesto podrobný ESG dotazník — to je cascade efekt v praxi.

Key Biodiversity Area (Klíčová oblast biodiverzity)

Mezinárodně uznávané území mimořádného významu pro zachování biodiverzity (obdoba chráněných území IUCN nebo soustavy Natura 2000) — pokud se provoz firmy nachází v KBA nebo poblíž ní, jde o zvýšené materiální riziko podle ESRS E4.

Příklad: Firma při analýze biodiverzitních rizik ověří, zda některá z jejích provozoven neleží v KBA oblasti nebo v její blízkosti.

Key Performance Indicator (Klíčový ukazatel výkonnosti)

Měřitelný ukazatel, kterým firma sleduje pokrok směrem ke svým cílům — v ESG kontextu typicky provázaný se SMART cíli a někdy i s finančními nástroji jako úvěry nebo dluhopisy vázané na udržitelnost (SLL).

Příklad: Firma si stanoví KPI „snížit emise Scope 1 o 20 % do roku 2028“ a každý rok sleduje, jak se k tomuto číslu přibližuje.

Specific, Measurable, Achievable, Relevant, Time-bound (Konkrétní, měřitelný, dosažitelný, relevantní, časově ohraničený)

Osvědčený rámec pro formulaci cílů tak, aby byly reálně sledovatelné a vymahatelné, ne jen proklamativní. V ESG strategii se používá k formulaci cílů navázaných na vědecké základy (např. SBTi).

Příklad: Místo vágního „chceme být udržitelnější“ formuluje firma SMART cíl: „snížit emise Scope 1 a 2 o 30 % do konce roku 2028 oproti roku 2023“.

Global Biodiversity Framework (Kunmingsko-montrealský globální rámec pro biodiverzitu)

Globální dohoda přijatá na konferenci COP15 v prosinci 2022, často označovaná jako „Pařížská dohoda pro biodiverzitu“ — stanovuje mimo jiné cíl chránit 30 % souše a moří do roku 2030.

Příklad: GBF stanovuje pro státy stejně závazný rámec pro ochranu přírody, jako Pařížská dohoda stanovuje pro klima.

Leadership in Energy and Environmental Design

Americký certifikační systém hodnotící environmentální kvalitu budov, obdoba evropského BREEAM — používá se i jako standard pro zelené veřejné zakázky a jako důvěryhodný doklad kvality budovy pro investory.

Příklad: Developer stavějící novou logistickou halu může cílit na certifikaci LEED, aby ji snáz pronajal nájemcům s vlastními ESG závazky.

Locate, Evaluate, Assess, Prepare (Lokalizuj, vyhodnoť, posuď, připrav)

Čtyřkroková metodika rámce TNFD pro analýzu vztahu firmy k přírodě — od lokalizace provozů v citlivých oblastech přes vyhodnocení závislostí a dopadů až po přípravu reakce a reportingu.

Příklad: V kroku „Locate“ firma zjistí, že jedna z jejích provozoven leží poblíž chráněného území Natura 2000, což ji posune k detailnější analýze v dalších krocích LEAP.

Substances of Very High Concern (Látky vzbuzující mimořádné obavy)

Látky na kandidátském seznamu nařízení REACH, které jsou karcinogenní, mutagenní, toxické pro reprodukci nebo jinak vysoce rizikové — firma musí podle ESRS E2 zveřejnit jejich přítomnost, pokud tvoří alespoň 0,1 % hmotnosti látky ve výrobku.

Příklad: Textilní firma zjistí, že barvivo v jedné kolekci obsahuje látku z kandidátského seznamu SVHC nad prahovou hodnotou, a musí to zveřejnit podle ESRS E2.

Small and Medium Enterprises (Malé a střední podniky)

Standardní kategorie firem podle počtu zaměstnanců a obratu, na kterou cílí zjednodušené nástroje jako standard VSME — na rozdíl od velkých firem, na které se přímo vztahuje CSRD.

Příklad: České SME nejčastěji přichází do styku s ESG reportingem nepřímo, jako dodavatelé velkých firem, které od nich potřebují data pro svůj vlastní report.

Marine Stewardship Council

Mezinárodní certifikační systém udržitelného rybolovu — produkty s certifikátem MSC pocházejí prokazatelně z rybolovu, který nevyčerpává populace ryb ani nepoškozuje mořské ekosystémy.

Příklad: Firma nakupující mořské ryby může místo obecného tvrzení „udržitelný rybolov“ požadovat po dodavateli konkrétní certifikát MSC.

Carbon Border Adjustment Mechanism (Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, „uhlíkové clo“)

Nástroj EU, který zpoplatňuje dovoz uhlíkově náročných komodit (ocel, cement, hnojiva, hliník, elektřina, vodík) ze zemí mimo EU podle jejich skutečné uhlíkové stopy — cílem je zabránit tomu, aby firmy přesouvaly výrobu s emisemi mimo EU jen kvůli obcházení evropské klimatické politiky.

Příklad: Dovozce oceli ze země mimo EU musí nově nakupovat certifikáty CBAM odpovídající emisím vzniklým při výrobě této oceli, podobně jako evropští výrobci platí v rámci EU ETS.

Metan

Skleníkový plyn s mnohem vyšším potenciálem globálního oteplování (GWP) než CO₂ — podle aktuální zprávy IPCC (AR6) GWP = 27, tedy jedna tuna metanu má přibližně 27× větší klimatický dopad než tuna CO₂ v horizontu 100 let.

Příklad: Únik metanu ze skládky nebo z fermentace hospodářských zvířat se do GHG inventáře počítá s přepočtovým koeficientem GWP = 27, ne jako 1:1 s CO₂.

CML-IA (metoda Institutu environmentálních věd, Universita Leiden)

Jedna z nejpoužívanějších metodik hodnocení dopadů životního cyklu (LCIA) vedle ReCiPe, IMPACT 2002+ a PEF — vyvinutá na univerzitě v Leidenu, používaná pro přiřazení nasbíraných inventarizačních dat ke konkrétním dopadovým kategoriím v LCA studii.

Příklad: Konzultant zpracovávající LCA studii uvede v metodické části, kterou metodu LCIA použil — např. CML-IA nebo ReCiPe — protože různé metody mohou dát mírně odlišné výsledky.

IMPACT 2002+ (metodika hodnocení dopadů životního cyklu)

Jedna z uznávaných metodik LCIA (vedle ReCiPe, CML-IA a PEF) pro přiřazení nasbíraných LCA dat ke konkrétním dopadovým kategoriím.

Příklad: Konzultant zpracovávající LCA studii může zvolit metodiku IMPACT 2002+ místo ReCiPe — volba metodiky může výsledky mírně ovlivnit.

ReCiPe (metodika hodnocení dopadů životního cyklu)

Nejpoužívanější metodika LCIA (vedle IMPACT 2002+, CML-IA a PEF) — standardizovaný převodní klíč, který syrová inventarizační data LCA studie (kolik čeho firma spotřebovala a vypustila) přiřadí ke konkrétním dopadovým kategoriím (klimatická změna, acidifikace, eutrofizace apod.).

Příklad: Dvě firmy použijí na stejná vstupní data metodiky ReCiPe a IMPACT 2002+ a dostanou mírně odlišné výsledky — proto je důležité v LCA studii vždy uvést, jakou metodiku firma použila.

International Finance Corporation (Mezinárodní finanční korporace)

Součást Skupiny Světové banky poskytující financování soukromému sektoru v rozvojových zemích — zdroj studií dokládajících finanční přínos ESG (např. nižší úrokové marže pro firmy s dobrým ESG profilem).

Příklad: Podle studie IFC platí firmy s horším ESG profilem o 0,5–1,5 % vyšší úrokové marže na úvěrech.

International Labour Organization (Mezinárodní organizace práce)

Agentura OSN stanovující mezinárodní pracovní standardy (např. zákaz dětské a nucené práce) — tvoří součást minimálních sociálních záruk, které firmy sledují u svých dodavatelů v rámci náležité péče podle CSDDD.

Příklad: Firma při auditu rizikového zahraničního dodavatele ověřuje soulad s pracovními standardy ILO vedle vlastních interních kritérií.

International Financial Reporting Standards (Mezinárodní standardy účetního výkaznictví)

Celosvětově používaný standard finančního účetnictví — v ESG kontextu relevantní hlavně kvůli tomu, že stejná pravidla konsolidace (které dceřiné společnosti se zahrnují do reportu) se používají jak pro finanční, tak pro ESG report, a protože nadřazená organizace IFRS Foundation zastřešuje i standard ISSB.

Příklad: Firma při určování hranic svého ESG reportu vychází ze stejné konsolidační metody (dle IFRS nebo GAAP), jakou používá pro finanční výkazy.

International Union for Conservation of Nature (Mezinárodní svaz ochrany přírody)

Mezinárodní organizace zabývající se ochranou přírody, jejíž chráněná území se posuzují např. při analýze biodiverzitních rizik firmy v rámci rámce TNFD.

Příklad: Firma při posuzování rizik podle TNFD ověří, zda některá z jejích provozoven neleží v blízkosti chráněného území podle klasifikace IUCN.

Year-over-Year (meziroční srovnání)

Standardní způsob srovnání dat se stejným obdobím o rok dříve (např. rok 2025 vs. rok 2024) — umožňuje odlišit skutečný trend od sezónního výkyvu. V ESG reportingu nezbytné pro ukázání pokroku (např. pokles emisí) v čase.

Příklad: Firma reportující emise YoY ukazuje, že se za poslední tři roky snížily o 12 % — bez srovnání se stejným obdobím by jednorázový výkyv (např. teplá zima) mohl zkreslit dojem trvalého zlepšení.

Intergovernmental Panel on Climate Change (Mezivládní panel pro změnu klimatu)

Vědecký orgán OSN, který shromažďuje a vyhodnocuje globální klimatický výzkum a vydává klíčové zprávy (např. AR6), ze kterých čerpají koeficienty a scénáře používané napříč ESG reportingem — třeba hodnoty GWP pro přepočet plynů na CO₂e.

Příklad: Firma při výpočtu emisí použije přepočtové koeficienty GWP z aktuální zprávy IPCC (AR6), aby data odpovídala nejnovější vědecké shodě.

Stakeholder model (Model zainteresovaných stran)

Teorie řízení firmy (Ed Freeman, 1984), podle které je firma odpovědná nejen akcionářům, ale všem zainteresovaným stranám — zaměstnancům, zákazníkům, dodavatelům, komunitám i životnímu prostředí. Stojí v protikladu ke staršímu shareholder modelu (Friedman, 1970), který uznával odpovědnost firmy jen vůči akcionářům.

Příklad: V roce 2019 americké sdružení Business Roundtable (181 největších CEO) přijalo „Prohlášení o účelu korporace“, které explicitně opustilo Friedmanův shareholder model ve prospěch stakeholder přístupu.

Morgan Stanley Capital International

Poskytovatel finančních indexů a jedna z hlavních ratingových agentur hodnotících ESG výkonnost firem — spolu s agenturami jako EcoVadis nebo CDP patří mezi standardní zdroje, které investoři používají k porovnání firem.

Příklad: Index udržitelných firem MSCI ACWI dlouhodobě překonává širší trh, což se často používá jako argument, že ESG a finanční výkonnost nejsou v rozporu.

Butterfly Diagram (motýlí diagram)

Vizuální model cirkulární ekonomiky od Ellen MacArthur Foundation, který znázorňuje dva paralelní cykly materiálových toků — biologický (kompostovatelné materiály vracející se do přírody) a technický (kovy, plasty a další materiály opakovaně používané, opravované a recyklované). Ukazuje, že cirkularita neznamená jen recyklaci, ale hierarchii preferencí od údržby po recyklaci jako poslední možnost.

Příklad: Výrobce nábytku plánující cirkulární design použije butterfly diagram k tomu, aby si ujasnil, zda jeho materiál patří do biologického cyklu (dřevo) nebo technického cyklu (kovové spojovací prvky) — každý vyžaduje jinou strategii konce životnosti.

Myers-Briggs Type Indicator

Rozšířený model osobnostní typologie (spolu s příbuzným modelem DiSC) — v kurzu jako inspirace pro tzv. „barevnou komunikaci“, přizpůsobenou verzi typologie pro efektivnější komunikaci ESG agendy různým typům lidí ve firmě.

Příklad: Tým zavádějící ESG změnu upraví způsob komunikace podle toho, s jakým typem kolegy (dle typologie inspirované MBTI/DiSC) právě jedná.

Payroll (mzdová agenda)

Systém nebo oddělení spravující výplatu mezd, odvodů a souvisejících zaměstnaneckých dat — v ESG kontextu klíčový zdroj dat pro ESRS S1 (mzdy, gender pay gap, benefity), obvykle spravovaný odděleně od HR systému (HRIS), který drží data o samotných zaměstnancích.

Příklad: ESG manažer potřebující data pro gender pay gap analýzu je nežádá od HR, ale od payrollu — HR systém obvykle neobsahuje skutečné mzdové částky.

Total Recordable Injury Rate (Míra evidovaných pracovních úrazů)

Standardizovaný ukazatel bezpečnosti práce vyjadřující počet evidovatelných pracovních úrazů přepočtený na standardní počet odpracovaných hodin — umožňuje srovnávat bezpečnost práce mezi firmami různé velikosti, na rozdíl od prostého počtu úrazů (LTI).

Příklad: Dvě firmy mohou mít stejný počet úrazů, ale různé TRIR, pokud mají výrazně odlišný počet odpracovaných hodin.

Natura 2000

Síť chráněných území EU na ochranu vzácných a ohrožených druhů a stanovišť — největší koordinovaná síť chráněné přírody na světě, pokrývající přes 18 % pevninské plochy EU. Provozovny nebo dodavatelské řetězce zasahující do těchto oblastí nebo do jejich blízkosti představují pro ESRS E4 zvýšené biodiverzitní riziko.

Příklad: Firma plánující novou provozovnu 500 metrů od hranice území Natura 2000 musí v rámci ESRS E4 DMA zvážit riziko dopadu na chráněné druhy, i když samotný pozemek v chráněné zóně neleží.

Nařízení EU o poskytovatelích ESG ratingů

Evropské nařízení (2024/3005) zavádějící regulatorní rámec pro agentury poskytující ESG ratingy (jako MSCI nebo Sustainalytics) — poskytovatelé musí projít autorizací u ESMA, čímž se má zlepšit transparentnost a srovnatelnost dnes velmi rozdílných metodik ratingu.

Příklad: Investor si dřív musel sám ověřovat důvěryhodnost ESG ratingové agentury — po EU ESG Rating Regulation budou muset všichni poskytovatelé projít stejnou autorizací u ESMA.

EU Deforestation Regulation (Nařízení EU o výrobcích nespojených s odlesňováním)

Nařízení, které zakazuje uvádět na trh EU komodity (např. dřevo, kávu, kakao, sóju, palmový olej, hovězí maso) a výrobky z nich, pokud pocházejí z ploch odlesněných po prosinci 2020. Firmy musí prokázat původ suroviny pomocí geolokačních dat.

Příklad: Dovozce kávy musí od svého dodavatele získat GPS souřadnice plantáže a doložit, že na daném pozemku nedošlo po roce 2020 k odlesnění.

Ecodesign for Sustainable Products Regulation (Nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků)

Nařízení EU, které stanovuje požadavky na trvanlivost, opravitelnost, recyklovatelnost a environmentální stopu výrobků již od fáze návrhu. Úzce souvisí se zaváděním tzv. digitálního pasu výrobku.

Příklad: Výrobce elektroniky musí podle ESPR navrhovat produkty tak, aby šly snáze opravit a rozebrat na recyklovatelné díly, místo aby končily jako nerozebiratelný odpad.

Packaging and Packaging Waste Regulation (Nařízení o obalech a obalových odpadech)

Nové nařízení EU, které zpřísňuje požadavky na recyklovatelnost, minimalizaci a opětovné použití obalů a omezuje zbytečné nadměrné balení výrobků.

Příklad: Podle PPWR bude muset e-shop postupně omezit podíl prázdného prostoru (vzduchu) v zásilkách a zvýšit podíl recyklovaného materiálu v obalech.

Nařízení o taxonomii EU (Taxonomy Regulation)

Klasifikační systém EU určující, které ekonomické aktivity lze označit za environmentálně udržitelné — firma musí projít třemi kroky: způsobilost (je aktivita v seznamu?), technická kritéria (TSC) a test „nezpůsobit škodu“ (DNSH). Používá se hlavně pro investiční a úvěrové rozhodování, ne jako všeobecná ESG certifikace.

Příklad: Banka poskytující zvýhodněný úvěr na fotovoltaiku ověří, zda je investice v souladu s EU Taxonomií — tedy zda splňuje technická kritéria a nepoškozuje žádný z ostatních pěti environmentálních cílů.

Sustainable Finance Disclosure Regulation (Nařízení o zveřejňování informací o udržitelnosti ve finančním sektoru)

Nařízení EU pro finanční instituce a fondy — ukládá jim zveřejňovat, do jaké míry jsou jejich produkty udržitelné, a řadí investiční produkty do kategorií podle míry environmentálních a sociálních ambicí.

Příklad: Investiční fond musí podle SFDR uvést, zda je jeho produkt běžný, „světle zelený“ (článek 8) nebo „tmavě zelený“ (článek 9).

Alliance for Water Stewardship (ne Amazon Web Services)

Certifikační standard pro odpovědné hospodaření s vodou, který se — na rozdíl od pouhé efektivity ve vlastním provozu — zaměřuje na kolektivní správu celého povodí ve spolupráci s dalšími uživateli vody v regionu. V roce 2026 byl přepracován a sladěn s požadavky CSRD.

Příklad: Pivovar čerpající vodu z místní řeky se může certifikovat podle AWS Standardu, aby prokázal, že spolupracuje na udržitelné správě povodí, ne jen šetří vodu ve vlastním provozu.

Nearshoring

Přesun výroby nebo služeb do geograficky bližší země místo vzdálenějších lokalit (na rozdíl od offshoringu) — z pohledu due diligence v CSDDD a ESRS S2 ale geografická blízkost sama o sobě nezaručuje nižší sociální riziko, pokud cílová země nemá silnou pracovní legislativu.

Příklad: Firma přesouvající výrobu z Asie do východní Evropy kvůli nearshoringu pořád musí prověřit pracovní podmínky u nového dodavatele — bližší lokalita neznamená automaticky nižší riziko vykořisťování.

Negativní ujištění / limitovaný audit (Negative Assurance / Limited Assurance)

Typ auditorského ověření, který CSRD aktuálně vyžaduje pro zprávu o udržitelnosti — auditor neprovádí vyčerpávající kontrolu všech dat, ale ověřuje vzorek a postupy, a na tomto základě vydává „negativní ujištění“: tvrzení, že nenašel nic, co by naznačovalo zásadní chybu, nikoli potvrzení, že je vše správně. Je to slabší forma ověření než „reasonable assurance“ (plné, pozitivní ujištění) používané běžně u finančních výkazů, ke kterému má CSRD postupně přejít do let 2028–2030.

Příklad: Auditor u limitovaného auditu neřekne „potvrzuji, že emise Scope 1 jsou 87 t CO₂e správně“ — řekne „na základě mé kontroly jsem nenašel nic, co by naznačovalo, že číslo 87 t CO₂e je zásadně chybné“.

Do No Significant Harm (Nezpůsobit významnou škodu)

Princip EU Taxonomie — aby aktivita mohla být označena za environmentálně udržitelnou, nestačí přispívat k jednomu z environmentálních cílů, zároveň nesmí významně poškozovat žádný z ostatních pěti cílů.

Příklad: Investice do energeticky úspornější výroby splňuje jeden cíl Taxonomie, ale pokud kvůli ní firma použije chladivo se škodlivým dopadem na ozonovou vrstvu, může narazit na test DNSH u cíle „znečištění“.

Nordic Swan a Blaue Engel

Národní ekoznačky Typu I (nezávisle certifikované třetí stranou) — Nordic Swan (Severská labuť) pro severské země, Blaue Engel (Modrý anděl) pro Německo. Fungují na stejném principu jako EU Ecolabel, jen na národní/regionální úrovni s dlouhou historií důvěryhodnosti u spotřebitelů v daném regionu.

Příklad: Firma exportující čisticí prostředky do Německa může místo (nebo vedle) EU Ecolabel získat certifikaci Blaue Engel, protože ji němečtí spotřebitelé znají a důvěřují jí déle.

Nationally Determined Contributions (Národně stanovené příspěvky)

Národní klimatické závazky jednotlivých států v rámci Pařížské dohody — státy musí každých 5 let předložit aktualizované, ambicióznější NDC, což je základ pro odvozené klimatické cíle EU i jednotlivých firem.

Příklad: Zpřísnění klimatického cíle EU vychází mimo jiné z povinnosti aktualizovat NDC v pravidelném pětiletém cyklu Pařížské dohody.

EU Taxonomy Navigator (nástroj EU Taxonomie)

Veřejně dostupný online nástroj Evropské komise (taxonomy.europa.eu), do kterého firma zadá kód NACE své ekonomické aktivity a zjistí, zda je tato aktivita v EU Taxonomii vůbec zahrnutá (způsobilá) — první praktický krok taxonomického screeningu, ještě před posouzením konkrétních technických kritérií (TSC).

Příklad: Firma zjišťující, jestli její výroba spadá pod EU Taxonomii, začne tím, že si v EU Taxonomy Navigator vyhledá svůj NACE kód.

Return on Investment (Návratnost investice)

Ukazatel, který poměřuje zisk či úsporu z investice vůči jejím nákladům — používá se i k obhajobě ESG investic před vedením firmy, kde nejde jen o compliance, ale i o reálnou finanční návratnost.

Příklad: Investice 380 000 Kč do ESG opatření s vyčíslenou úsporou přinášející ROI 368 % je pro vedení firmy mnohem přesvědčivější argument než obecné „je to správné“.

Lieferkettensorgfaltspflichtengesetz (Německý zákon o náležité péči v dodavatelském řetězci)

Německá obdoba evropské CSDDD, platná už od roku 2023 — německé korporace kvůli ní posílají dotazníky o pracovních podmínkách a lidských právech i svým zahraničním dodavatelům, včetně těch z ČR.

Příklad: Český dodavatel obalů dostává od roku 2023 dotazníky o pracovních podmínkách od německého odběratele kvůli jeho povinnostem podle LkSG.

Regulation (EC) No 178/2002 (Obecné potravinové právo)

Základní evropské nařízení potravinového práva (2002) — zavádí princip „from farm to fork“ (od zemědělce ke spotřebiteli), zásadu sledovatelnosti potravin v celém řetězci a zřizuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Pro potravinářské firmy je to základní právní rámec vedle specializovaných ESG požadavků.

Příklad: Pekárna musí kromě ESRS reportingu dodržovat i základní požadavky Regulation EC 178/2002 na sledovatelnost surovin — odkud mouka pochází a kudy prošla, než skončila v chlebu.

Generally Accepted Accounting Principles (Obecně uznávané účetní zásady)

Americký standard finančního účetnictví, obdoba mezinárodního IFRS — relevantní pro to, jaké dceřiné společnosti firma zahrnuje do konsolidace svého (i ESG) reportu.

Příklad: Nadnárodní firma konsolidující svůj report podle GAAP místo IFRS použije při určování hranic ESG reportu stejnou konsolidační logiku.

Occupational Safety and Health Administration

Americká vládní agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci — v mezinárodním kontextu se na její standardy a evidenční praxi (tzv. „OSHA kniha“ úrazů) často odkazuje i mimo USA jako na uznávaný benchmark BOZP evidence.

Příklad: Firma nastavující si interní evidenci pracovních úrazů se může inspirovat strukturou záznamů podle vzoru OSHA, i když v ČR platí vlastní legislativa BOZP.

Peer Review (odborné posouzení)

Nezávislé přezkoumání studie nebo výpočtu jinými odborníky v oboru předtím, než se výsledek zveřejní nebo použije — u LCA studií (posouzení životního cyklu) je peer review vyžadovaný, pokud se výsledky mají použít pro externí komunikaci nebo srovnání s konkurencí, ne jen pro interní rozhodování.

Příklad: Firma, která chce ve svém marketingu tvrdit, že její produkt má nižší uhlíkovou stopu než konkurenční, potřebuje LCA studii ověřenou peer review — pro čistě interní optimalizaci výroby to není nutné.

Food and Agriculture Organization (Organizace OSN pro výživu a zemědělství)

Agentura OSN zabývající se globální potravinovou bezpečností a zemědělstvím — zdroj statistik o závislosti globální ekonomiky na přírodních zdrojích a rizicích spojených s jejich úbytkem.

Příklad: Podle dat FAO je hodnota celosvětové produkce potravin závislé na opylovačích v řádu stovek miliard USD ročně.

Q&A (Otázky a odpovědi)

Formát komunikace nebo dokument, který předjímá nejčastější otázky k tématu a rovnou na ně odpovídá — v interní ESG komunikaci se používá jako doplněk k prezentacím nebo změnovým iniciativám, aby zaměstnanci měli rychlý zdroj odpovědí bez nutnosti se ptát nadřízeného.

Příklad: Před spuštěním nové ESG politiky firma připraví krátký Q&A dokument s odpověďmi na otázky jako „proč to děláme“ nebo „co se pro mě mění“, aby předešla zmatku a spekulacím.

Oxid dusný (rajský plyn)

Skleníkový plyn vznikající typicky při používání dusíkatých hnojiv v zemědělství — má velmi vysoký potenciál globálního oteplování (GWP = 273 dle IPCC AR6), tedy zhruba 273× vyšší klimatický dopad než stejné množství CO₂.

Příklad: Nahrazení syntetických dusíkatých hnojiv organickými sníží emise N₂O, i když se sníží i výnos pole.

NOx a SOx (oxidy dusíku a síry)

Klasické znečišťující látky vznikající při spalování (doprava, průmyslové pece, energetika) — NOx (oxidy dusíku) přispívají ke smogu a acidifikaci, SOx (oxidy síry) ke kyselým dešťům. Standardně sledované emisní limity v provozních povoleních i v ESRS E2.

Příklad: Provoz s průmyslovou pecí musí v povolení od ČIŽP dodržet limity na emise NOx a SOx do ovzduší.

Oznamování protiprávního jednání (Whistleblowing)

Systém, kterým může zaměstnanec důvěrně nebo anonymně nahlásit podezření na protiprávní jednání ve firmě (korupci, podvod, porušení předpisů), aniž by se musel bát postihu. V ČR ho od srpna 2023 zavádí zákon č. 171/2023 Sb. — pro firmy nad 250 zaměstnanců platí od účinnosti zákona (1. 8. 2023), pro firmy s 50 až 249 zaměstnanci od 15. 12. 2023; firmy pod 50 zaměstnanců zákonnou povinnost nemají. V ESG reportingu je klíčovým ukazatelem standardu ESRS G1.

Příklad: Firma se 60 zaměstnanci musí mít funkční whistleblowingový kanál (typicky nezávislou e-mailovou schránku mimo HR) a evidovat, kolik podání přijala a jak je vyřešila.

Conformité Européenne (Označení shody s evropskými normami)

Značka na výrobku potvrzující, že splňuje požadavky příslušných evropských směrnic na bezpečnost, zdraví a ochranu spotřebitele — patří mezi standardní doklady bezpečnosti produktu vedle norem typu HACCP.

Příklad: Bez platného označení CE nesmí být daný typ výrobku na trhu EU vůbec legálně prodáván.

Human Resources Information System (Personální informační systém)

Softwarový systém pro evidenci zaměstnanců (headcount, pohlaví, věk, typ smlouvy, fluktuace) — klíčový datový zdroj pro standard ESRS S1 (vlastní pracovní síla), often odlišný systém než mzdová agenda (payroll).

Příklad: Data pro ESRS S1 (struktura pracovní síly, fluktuace) se typicky táhnou z HRIS, zatímco mzdové údaje jsou zvlášť v payrollu.

Enterprise Resource Planning (Podnikový informační systém)

Centrální softwarový systém firmy pro řízení procesů (výroba, sklad, finance) — v kurzu jako cílový stav datové architektury ESG reportingu: propojit ERP a HR systémy přímo s ESG dashboardem místo ručního sběru dat přes tabulky.

Příklad: Vyspělá firma má ESG data napojená přímo na ERP a HR systémy s automatickou verifikací, místo ročního ručního sběru do excelové tabulky.

Political, Economic, Social, Technological, Legal, Environmental

Standardní analytický rámec pro mapování vnějších vlivů na firmu v šesti dimenzích (politické, ekonomické, sociální, technologické, právní, environmentální) — v ESG kontextu se do každé dimenze doplňuje i ESG perspektiva, aby risk management systematicky pokryl i udržitelnostní rizika.

Příklad: Firma rozšiřuje svůj risk management o PESTLE analýzu s ESG dimenzí, aby systematicky zachytila i klimatická a regulatorní rizika, ne jen tradiční byznysové faktory.

Green Asset Ratio (Poměr zelených aktiv)

Ukazatel, který musí banky reportovat podle SFDR/Taxonomie — vyjadřuje procento bankovního portfolia tvořené aktivy, jež jsou taxonomicky způsobilá a splňují kritéria. Banky proto mají vlastní cíle na GAR a promítají je do požadavků na své firemní klienty.

Příklad: Banka s cílem zvýšit svůj GAR bude firmám s taxonomicky způsobilými projekty nabízet výhodnější podmínky financování.

Environmental Impact Assessment (Posouzení vlivu na životní prostředí)

Zákonný proces posouzení dopadu plánovaného záměru (např. nové výrobní haly) na životní prostředí před vydáním povolení — v kurzu jako příklad regulatorního rizika spojeného s biodiverzitou a jako proces, který může zablokovat odpor komunity nebo správní odvolání.

Příklad: Firma plánující rozšíření provozu v blízkosti chráněného území musí počítat s náročnějším procesem EIA a možným odporem místní komunity.

Life Cycle Assessment (Posouzení životního cyklu)

Metodika hodnotící environmentální dopad výrobku od těžby surovin přes výrobu a používání až po konec životnosti („cradle-to-grave“). Umí odhalit neočekávaná místa dopadu, která by intuice sama neodhalila. Řídí se normou ISO 14040/14044.

Příklad: LCA analýza pekárny může ukázat, že největší dopad má samotné pěstování obilí, zatímco obal, o kterém firma nejvíc mluví navenek, tvoří jen zlomek celkové stopy.

Global Warming Potential (Potenciál globálního oteplování)

Koeficient, kterým se různé skleníkové plyny (metan, F-plyny, chladiva) přepočítávají na ekvivalent CO₂, aby šlo jejich dopad srovnávat a sčítat v jedné jednotce (CO₂e).

Příklad: Chladivo s vysokou hodnotou GWP má i při malém úniku mnohem větší klimatický dopad než stejné množství čistého CO₂.

Awareness, Desire, Knowledge, Ability, Reinforcement (Povědomí, touha, znalost, schopnost, upevnění)

Model změnového řízení popisující pět kroků, kterými musí projít lidé ve firmě, aby úspěšně přijali a udrželi nějakou změnu — používá se i při zavádění ESG agendy do firemní kultury.

Příklad: Firma zavádějící ESG podle modelu ADKAR nejdřív buduje povědomí o důvodech změny, teprve pak řeší konkrétní znalosti a dovednosti zaměstnanců.

Headcount (počet zaměstnanců)

Celkový počet fyzických osob zaměstnaných firmou k danému datu — na rozdíl od FTE (přepočet na plné úvazky) headcount počítá každou osobu jako 1, bez ohledu na úvazek. Základní datový bod pro ESRS S1 reporting struktury zaměstnanců.

Příklad: Firma se 45 FTE může mít vyšší headcount, třeba 52 lidí, pokud část z nich pracuje na částečný úvazek — obě čísla jsou správná, jen měří něco jiného.

Task Force on Climate-related Financial Disclosures (Pracovní skupina pro zveřejňování klimatických finančních rizik)

Mezinárodní rámec, který firmám radí, jak reportovat klimatická rizika ve čtyřech pilířích — správa a řízení, strategie, řízení rizik, metriky a cíle. Jeho logika je dnes plně zabudovaná do povinného reportingu ESRS.

Příklad: Firma podle TCFD popíše, jak by ji zasáhl scénář oteplení o 3 °C oproti scénáři silné klimatické politiky (1,5 °C), a jak se na obě varianty připravuje.

Taskforce on Nature-related Financial Disclosures (Pracovní skupina pro zveřejňování rizik souvisejících s přírodou)

Obdoba TCFD zaměřená na přírodu a biodiverzitu — pomáhá firmám zmapovat, jak jsou závislé na přírodních zdrojích (voda, opylování, úrodná půda) a jaký na ně mají dopad. Klíčovou metodikou je čtyřkrokový rámec LEAP.

Příklad: Potravinářská firma pomocí TNFD zjistí, že je silně závislá na opylovačích a kvalitě půdy, a zahrne toto riziko do své strategie nákupu surovin.

Lost Time Injury/Injuries (Pracovní úraz se ztrátou pracovní doby)

Standardní ukazatel bezpečnosti práce udávající počet pracovních úrazů, kvůli kterým zaměstnanec musel vynechat práci — čím nižší číslo, tím lepší bezpečnostní kultura firmy v oblasti BOZP.

Příklad: Firma s cílem „LTI = 0“ sleduje každý rok, kolik úrazů se ztrátou pracovní doby se u ní stalo, a srovnává to s předchozími roky.

Product Category Rules (Pravidla produktové kategorie)

Standardizovaná metodická pravidla pro provedení LCA studie a vydání EPD u konkrétní kategorie produktů (např. pečivo, obaly) — zajišťují, že EPD různých výrobců stejné kategorie produktů jsou vzájemně srovnatelné.

Příklad: Dvě pekárny vydávající EPD pro chleba musí postupovat podle stejných PCR pravidel, aby šly jejich výsledky vůbec smysluplně porovnat.

Principles for Responsible Investment (Principy zodpovědného investování)

Soubor 9 principů zodpovědného investování iniciovaný OSN v roce 2006, ke kterému se dnes hlásí tisíce investorů po celém světě — jeden z historických základů dnešního ESG investování.

Příklad: Investiční fond přihlášený k PRI se zavazuje zohledňovat environmentální a sociální kritéria při výběru investic, ne jen čistě finanční ukazatele.

Product Environmental Footprint

Metodika EU pro měření environmentální stopy produktu, obdoba LCA s jednotnými pravidly napříč EU — jedna z uznávaných metodik hodnocení dopadů (LCIA) vedle ReCiPe a CML-IA.

Příklad: Firma chystající srovnatelné environmentální tvrzení napříč EU trhy může zvolit metodiku PEF místo vlastní interní LCA metodiky.

Greenhouse Gas Protocol (Protokol o skleníkových plynech)

Nejrozšířenější mezinárodní metodický standard pro měření a vykazování emisí skleníkových plynů, který dělí emise firmy do tří kategorií — Scope 1 (přímé emise), Scope 2 (nakoupená energie) a Scope 3 (celý hodnotový řetězec). Tvoří metodický základ i pro standard ISO 14064.

Příklad: Firma podle GHG Protocol nejprve spočítá Scope 1 a 2 (vlastní provoz a energie) a teprve poté náročnější Scope 3 (dodavatelé, doprava, používání produktu zákazníkem).

Operating Expenditures (Provozní výdaje)

Běžné provozní náklady firmy (energie, materiál, mzdy, údržba) na rozdíl od jednorázových investic (CAPEX) — v udržitelnosti se sleduje třeba to, jaký podíl provozních nákladů souvisí s udržitelnými aktivitami.

Příklad: Náklady na energii ušetřenou díky LED osvětlení a lepší izolaci se promítnou do nižšího OPEX firmy už v prvním roce provozu.

Energy Performance Certificate (Průkaz energetické náročnosti budovy)

Energetický štítek budovy (třídy A až G) — relevantní pro plnění směrnice EPBD, která vyžaduje renovaci energeticky nejhorších budov, a pro cíle EU Taxonomie u renovací.

Příklad: Cílem renovace může být dosažení třídy EPC A nebo zlepšení spotřeby energie budovy alespoň o 30 % oproti současnému stavu.

Fiduciární odpovědnost (péče řádného hospodáře)

Právní povinnost členů představenstva/boardu jednat v nejlepším zájmu firmy s odbornou péčí — po rozhodnutích jako ClientEarth vs. Shell (UK, 2023) se čím dál víc uznává, že řízení ESG rizik (klimatických, právních, reputačních) je součástí této odpovědnosti, ne jen dobrovolná nadstavba nad ní.

Příklad: Člen představenstva, který soustavně ignoruje klimatická rizika firmy i přes opakovaná varování, se podle novější judikatury může vystavit riziku porušení fiduciární odpovědnosti — ne jen kritice za špatný byznysový úsudek.

Direct Air Capture (Přímé zachytávání uhlíku ze vzduchu)

Technologie přímo odsávající CO₂ z okolního vzduchu a jeho trvalé ukládání — jedna z nejdražších, ale nejtrvalejších metod odstranění uhlíku (dnes cca 400–1000 USD/t CO₂), na rozdíl od levnějších, ale dočasných řešení jako výsadba stromů.

Příklad: Certifikáty trvalého odstranění uhlíku přes DAC jsou výrazně dražší než klasické výsadbové offsety, ale SBTi je uznává jako skutečně trvalé řešení.

Rainforest Alliance

Mezinárodní nezisková certifikační organizace a ekoznačka (po sloučení s dřívější UTZ) pro zemědělské produkty jako káva, kakao nebo banány, pěstované s ohledem na ochranu lesů, biodiverzity a práv pracovníků. Podobně jako EU Ecolabel nebo FSC patří mezi ověřitelné značky s nezávislým auditem, doporučované jako obrana proti greenwashingu.

Příklad: Firma nakupující kakao s certifikátem Rainforest Alliance může toto tvrzení bezpečně použít v marketingu, protože je podložené nezávislým auditem — na rozdíl od vlastní nepodložené „eko“ značky.

Registration, Evaluation, Authorisation and Restriction of Chemicals (Registrace, hodnocení, povolování a omezování chemických látek)

Evropské nařízení regulující výrobu, dovoz a používání chemických látek — firmy pracující s chemikáliemi musí doložit bezpečnostní a environmentální soulad s touto legislativou.

Příklad: Výrobce, který ve svých produktech používá chemické látky, musí mít doklady o souladu s REACH stejně jako s normami bezpečnosti potravin typu HACCP.

Representative Concentration Pathway (Reprezentativní scénář koncentrace skleníkových plynů)

Vědecké scénáře používané v klimatickém modelování, které popisují různé úrovně budoucího globálního oteplení (např. RCP 2.6 pro scénář +1,5 °C se silnou klimatickou politikou, RCP 4.5 pro středně ambiciózní scénář +3 °C) a z nich plynoucí rizika pro firmy.

Příklad: V analýze klimatických scénářů podle TCFD firma porovná dopady na svůj byznys ve scénáři RCP 2.6 (přísná regulace, vysoká cena uhlíku) oproti RCP 4.5 (mírnější politika, ale vyšší fyzická rizika).

Venture Capital (Rizikový/rozvojový kapitál)

Investiční fondy financující rychle rostoucí firmy s vyšším rizikem — v kurzu jako jeden z možných kariérních směrů ESG analytika (fondy VC a PE s ESG mandátem), vedle konzultantské nebo regulatorní kariéry.

Příklad: ESG analytik může profesně směřovat do fondu VC nebo PE se specializací na hodnocení udržitelnosti investičních příležitostí.

Roundtable on Sustainable Palm Oil

Certifikační systém udržitelné produkce palmového oleje — dokládá, že palmový olej v produktu nepochází z nedávno odlesněných ploch ani z porušování práv místních komunit.

Příklad: Firma nakupující palmový olej může požadovat certifikát RSPO jako doklad, že surovina nepřispívá k odlesňování.

Gender Pay Gap (Rozdíl v odměňování žen a mužů)

Ukazatel procentuálního rozdílu mezi průměrnou mzdou mužů a žen ve firmě — povinně sledovaný a reportovaný ukazatel podle ESRS S1 u firem nad 100 zaměstnanců, s dalšími povinnostmi při překročení prahu.

Příklad: Pokud GPG firmy překročí 5 %, vzniká jí povinnost spolupracovat se zaměstnanci na analýze příčin a nápravných opatřeních.

Rozvojové cíle tisíciletí OSN

Osm globálních rozvojových cílů OSN přijatých v roce 2000 (např. odstranění extrémní chudoby, přístup ke vzdělání) — historický předchůdce dnešních 17 Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) přijatých v roce 2015, které jsou podstatně širší a týkají se přímo i firem, ne jen států.

Příklad: Zatímco UN Millennium Development Goals cílily hlavně na rozvojové země a vlády, navazující SDGs už explicitně počítají s aktivní rolí firem v jejich plnění.

Extended Producer Responsibility (Rozšířená odpovědnost výrobce)

Princip, podle kterého výrobce nese odpovědnost (finanční i fyzickou) za svůj produkt i po konci jeho životnosti — typicky za sběr a recyklaci obalů. Základ mnoha regulací obalů a odpadu (vč. PPWR) a zdroj regulatorního i reputačního rizika pro firmy.

Příklad: Firma vyrábějící obaly musí kvůli EPR počítat s náklady na jejich zpětný odběr a recyklaci, ne jen s náklady na výrobu.

Fast-Moving Consumer Goods (Rychloobrátkové spotřební zboží)

Odvětví vyrábějící zboží s rychlým obratem (potraviny, drogerie) — v kurzu jako příklad odvětví s vysokou expozicí vůči rizikům dodavatelského řetězce a stabilitě zemědělské produkce (relevantní pro TNFD a ESRS E4).

Příklad: Firma v retailu/FMCG sektoru řeší materialitu biodiverzity hlavně přes stabilitu svého zemědělského dodavatelského řetězce.

United Nations Framework Convention on Climate Change (Rámcová úmluva OSN o změně klimatu)

První globální klimatický rámec OSN (přijatý na Summitu Země v Riu 1992), ze kterého později vychází Kjótský protokol a Pařížská dohoda — historický základ dnešní klimatické politiky.

Příklad: Pařížská dohoda z roku 2015 je nejnovější a nejambicióznější dohodou uzavřenou v rámci procesu UNFCCC.

Toolkit (sada praktických nástrojů)

Sada konkrétních, prakticky použitelných materiálů (šablony, návody, checklisty) připravená pro konkrétní roli nebo situaci — v interní ESG komunikaci typicky pro liniové manažery, aby mohli téma srozumitelně předat týmu bez nutnosti spoléhat na centrální komunikační kampaň.

Příklad: Místo jednoho obecného e-mailu o nové ESG politice dostanou linioví manažeři toolkit s konkrétními slajdy a odpověďmi na časté otázky, které mohou rovnou použít na týmové poradě.

Forest, Land and Agriculture (SBTi FLAG)

Speciální kategorie cílů SBTi pro firmy se silnou vazbou na zemědělství, lesnictví a využití půdy — protože tyto firmy nemohou svoje emise snížit stejnou cestou jako průmysl (mnohé emise z půdy nelze technicky eliminovat, jen kompenzovat trvalým odstraněním uhlíku).

Příklad: Potravinářská firma s vlastními zemědělskými dodavateli si stanovuje klimatické cíle podle kategorie FLAG, ne podle standardních SBTi cílů pro průmysl.

Sedex Members Ethical Trade Audit

Jeden z nejrozšířenějších standardů sociálního auditu dodavatelů (pracovní podmínky, BOZP, etika, životní prostředí) — vedle SA8000 a BSCI patří mezi certifikáty, kterými dodavatel prokáže soulad bez nutnosti vlastního auditu od každého odběratele zvlášť.

Příklad: Nový kontrakt s rizikovým zahraničním dodavatelem může být pozastaven do doby, než dodavatel doloží platný audit SMETA nebo SA8000.

Cherry-picking (selektivní prezentace dat)

Zavádějící forma greenwashingu, kdy firma zveřejní jen ta data nebo výsledky, které vypadají dobře, a zamlčí ty, které nevypadají — např. ukáže pokles emisí Scope 2, zatímco Scope 3 mezitím roste. Výsledný dojem je zkreslený, i když jednotlivé zveřejněné údaje samy o sobě nejsou nepravdivé.

Příklad: Firma, která v tiskové zprávě zdůrazní, že „snížila emise o 15 %“ (jen Scope 2 díky nákupu zelené elektřiny), ale neuvede, že celkové emise včetně Scope 3 ve skutečnosti vzrostly, se dopouští cherry-pickingu.

Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats (Silné a slabé stránky, příležitosti, hrozby)

Standardní strategický analytický rámec — v ESG kontextu se do každého kvadrantu (silné stránky, slabé stránky, příležitosti, hrozby) doplňuje ESG perspektiva, aby firma systematicky zvážila udržitelnostní témata při formulaci strategie, ne jen tradiční byznysové faktory.

Příklad: V rámci SWOT s ESG perspektivou může být silnou stránkou firmy nízká uhlíková stopa a hrozbou naopak rostoucí cena emisních povolenek.

Power Purchase Agreement (Smlouva o odběru elektřiny)

Dlouhodobá smlouva mezi firmou a výrobcem obnovitelné energie na přímý odběr elektřiny (např. z větrné nebo solární elektrárny) — běžný nástroj pro snížení emisí Scope 2 bez nutnosti stavět vlastní zdroj.

Příklad: Firma uzavře PPA smlouvu na 100 % obnovitelnou elektřinu a tím okamžitě sníží své emise Scope 2, aniž by musela sama investovat do vlastní fotovoltaiky.

Whistleblower Directive EU (Směrnice EU o ochraně oznamovatelů, 2019/1937)

Evropská směrnice z roku 2019, kterou český zákon č. 171/2023 Sb. transponoval do národního práva — stanovuje minimální standard ochrany osob oznamujících porušení práva EU v celé Unii. Konkrétní prahy a lhůty (počet zaměstnanců, termíny zavedení) si každý členský stát upravuje ve své vlastní implementaci.

Příklad: Směrnice samotná jen ukládá EU zemím zavést ochranu oznamovatelů — konkrétní číslo „50 zaměstnanců“ a data účinnosti jsou už specifikum české implementace v zákoně 171/2023 Sb., ne přímo textu směrnice.

Směrnice EU o opožděných platbách

Připravovaná revize evropské směrnice o platební kázni v obchodních vztazích, která má zavést maximální splatnost faktur (typicky do 30 dní) — relevantní pro standard ESRS G1 a pro menší dodavatele, kteří jsou na včasných platbách od velkých odběratelů obzvlášť závislí.

Příklad: Malý dodavatel, kterému velký odběratel dřív platil se 60denní splatností, by podle EU Late Payment Directive měl dostávat platby výrazně rychleji.

Směrnice EU o transparentnosti odměňování (2023/970)

Evropská směrnice z roku 2023 (transpozice do června 2026) ukládající firmám povinnost reportovat gender pay gap a zajistit uchazečům i zaměstnancům přístup k informacím o mzdách. Prahy jsou postupné: firmy nad 250 zaměstnanců reportují ročně od 2027, firmy 150–249 jednou za 3 roky od 2027, firmy 100–149 jednou za 3 roky od 2031. Pokud rozdíl v jedné pracovní kategorii přesáhne 5 % a firma ho nedokáže zdůvodnit objektivními kritérii, musí provést společné posouzení odměňování se zástupci zaměstnanců.

Příklad: Firma se 180 zaměstnanci musí podle EU Pay Transparency Directive reportovat gender pay gap jednou za tři roky od roku 2027 — velká nadnárodní firma s 500 zaměstnanci to musí dělat ročně už od stejného roku.

Energy Performance of Buildings Directive (Směrnice o energetické náročnosti budov)

Evropská směrnice vyžadující postupnou renovaci energeticky nejhorších budov — týká se i firem vlastnících nebo pronajímajících komerční či průmyslové nemovitosti.

Příklad: Firma vlastnící starší výrobní halu s nízkou energetickou třídou musí podle EPBD počítat s povinnou renovací v následujících letech.

Non-Financial Reporting Directive (Směrnice o nefinančním reportingu)

Předchůdce CSRD z roku 2014, který se týkal jen velmi velkých firem veřejného zájmu a vyžadoval podstatně méně podrobný a méně ověřovaný report než dnešní CSRD.

Příklad: Firmy, které dřív plnily jen lehčí požadavky NFRD, se dnes musí připravit na mnohem detailnější reporting podle CSRD a ESRS.

Corporate Sustainability Due Diligence Directive (Směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti)

Evropská směrnice, která ukládá velkým firmám povinnost aktivně vyhledávat, předcházet a řešit rizika porušování lidských práv a poškozování životního prostředí v celém svém dodavatelském řetězci — nejen ve vlastním provozu. Dopadá kaskádovitě i na menší firmy, které jsou dodavateli povinných subjektů, protože po nich velcí odběratelé chtějí data a záruky.

Příklad: Menší český dodavatel obalů sám pod CSDDD nespadá, ale jeho velký zahraniční odběratel po něm i tak vyžaduje dotazník o pracovních podmínkách, protože ho potřebuje kvůli vlastní povinnosti.

Renewable Energy Directive III (Směrnice o obnovitelných zdrojích energie, 3. verze)

Evropská směrnice stanovující závazný cíl podílu obnovitelných zdrojů energie v EU (42,5 % do roku 2030) a povinnosti pro členské státy i firmy při přechodu na zelenou energii.

Příklad: Cíle RED III jsou jedním z důvodů, proč roste tlak na firmy, aby uzavíraly smlouvy PPA na odběr obnovitelné elektřiny.

Corporate Sustainability Reporting Directive (Směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti)

Evropská směrnice, která velkým a později i některým menším firmám ukládá povinnost pravidelně a podrobně reportovat svůj dopad na udržitelnost stejně důsledně, jako dnes reportují finanční výsledky. Nahrazuje dřívější, mnohem mírnější směrnici NFRD a postupně se týká tisíců firem v EU včetně jejich menších dodavatelů.

Příklad: Velký výrobce spadající pod CSRD musí ve výroční zprávě popsat například svoje emise, řízení rizik i sociální dopady podle standardů ESRS.

Empowering Consumers Directive (Směrnice o posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci)

Evropská směrnice (2024/825) zakazující vágní a nedoložená environmentální tvrzení v marketingu (spolu s navazující Green Claims Directive a normou ISO 14021) — firmy podle ní musí svá environmentální tvrzení opřít o konkrétní, ověřitelné důkazy.

Příklad: Tvrzení „ekologický produkt“ bez dalšího upřesnění je přesně ten typ vágního tvrzení, které směrnice EmpCo zakazuje.

Industrial Emissions Directive (Směrnice o průmyslových emisích)

Evropská směrnice regulující emise znečišťujících látek z velkých průmyslových provozů do ovzduší, vody a půdy — revidovaná verze (2024/1785) mimo jiné zavádí povinný monitoring vybraných PFAS látek od roku 2028.

Příklad: Provoz podléhající IED musí mít integrované povolení a pravidelně reportovat emise podle limitů nejlepších dostupných technik, jinak riskuje sankce od ČIŽP.

Směrnice o zelených tvrzeních (Green Claims Directive)

Připravovaná evropská směrnice vyžadující, aby firmy před zveřejněním jakéhokoli environmentálního tvrzení (např. „klimaticky neutrální“, „ekologický“) nechaly toto tvrzení nezávisle ověřit — jde o krok dál oproti normě ISO 14021 a směrnici EmpCo, které řeší hlavně obsah tvrzení, ne povinné předběžné ověření.

Příklad: Až Green Claims Directive vstoupí v platnost, firma nebude moci na obal jen tak napsat „klimaticky neutrální produkt“ — tvrzení bude muset mít předem nezávisle ověřené, jinak riskuje sankce.

Social Accountability 8000

Mezinárodní certifikační standard sociální odpovědnosti v dodavatelském řetězci (zákaz dětské a nucené práce, svoboda sdružování, bezpečnost práce) — vedle SMETA a BSCI jeden ze standardů, kterými firma dokládá etické pracovní podmínky u svých dodavatelů.

Příklad: Úklidová firma jako dodavatel může být požádána o doložení certifikátu SA8000 jako důkazu etických pracovních podmínek.

Social License to Operate (Společenská licence k provozu)

Neformální, průběžně obnovovaný „souhlas“ komunity a společnosti s tím, že firma může fungovat v daném místě — na rozdíl od zákonného povolení jde o důvěru budovanou dlouhodobě transparentní komunikací, kterou lze rychle ztratit, ale těžko rychle získat zpět.

Příklad: Firma si SLO buduje průběžně transparentní komunikací i o špatných zprávách, ne jednorázově, třeba sponzoringem místního sportovního klubu.

Corporate Social Responsibility (Společenská odpovědnost firem)

Historický předchůdce dnešního ESG — dobrovolný, reaktivní přístup k odpovědnému podnikání (dárcovství, komunitní projekty, etické kodexy), obvykle bez systematických dat a měřitelných cílů. ESG je oproti CSR strukturovaný, datově podložený a integrovaný do byznysové strategie, ne jen doplňková aktivita.

Příklad: Firma dřív publikovala „výroční zprávu o CSR“ s dobrými skutky; dnes musí podle CSRD reportovat ESG data se stejnou přesností jako finanční výsledky.

Farm to Fork (Strategie od zemědělce ke spotřebiteli)

Strategie Evropské komise (součást Green Dealu) pro udržitelnější potravinový systém EU — cíle zahrnují snížení používání pesticidů a hnojiv, nárůst ekologického zemědělství a omezení potravinového odpadu. Pro zemědělské a potravinářské firmy je zdrojem regulatorního rizika v oblasti biodiverzity a využití půdy.

Příklad: Zemědělský dodavatel intenzivně používající pesticidy může kvůli cílům Farm to Fork čelit rostoucímu regulatornímu tlaku na omezení jejich spotřeby v příštích letech.

Sedex (Supplier Ethical Data Exchange)

Globální platforma a databáze pro sdílení dat o etice dodavatelského řetězce — pracovní podmínky, BOZP, životní prostředí, obchodní etika. Dodavatel do ní jednou vyplní dotazník (SAQ) a případně podstoupí audit (SMETA), výsledek pak vidí všichni jeho odběratelé bez nutnosti vyplňovat samostatný dotazník pro každého z nich zvlášť.

Příklad: Dodavatel velkého řetězce může být požádán o registraci na Sedexu místo vyplňování desítek různých dotazníků od každého odběratele.

Sustainability Accounting Standards Board

Americký standard pro nefinanční reporting rozdělený podle jednotlivých odvětví — na rozdíl od obecnějších standardů typu GRI nabízí konkrétnější, odvětvově specifická témata.

Příklad: Firma může standardy SASB použít jako doplněk k GRI, pokud chce reportovat témata typická právě pro její konkrétní odvětví.

Sustainalytics

ESG ratingová agentura (součást Morningstar), která na rozdíl od většiny konkurentů neměří „jak dobré je ESG chování firmy“, ale tzv. ESG Risk Rating — reziduální ESG riziko, které firmě zůstává i po zohlednění jejího řízení rizik. Používaná hlavně investory jako doplněk k finanční analýze.

Příklad: Investor porovnávající dvě firmy ve stejném odvětví použije Sustainalytics ESG Risk Rating k tomu, aby zjistil, která z nich má nižší nezvládnuté ESG riziko, ne která „dělá víc pro planetu“.

World Economic Forum (Světové ekonomické fórum)

Mezinárodní organizace pořádající každoroční setkání v Davosu, mimo jiné zveřejňující vlivnou zprávu Global Risks Report — v kurzu jako doklad toho, že ESG rizika (klimatická, sociální) patří dlouhodobě mezi největší globální rizika vnímaná byznysem.

Příklad: Podle WEF Global Risks Report patří klimatická a environmentální rizika každoročně mezi nejzávažnější globální hrozby z byznysového pohledu.

Emissions Trading System (Systém obchodování s emisemi)

Evropský systém obchodování s emisními povolenkami — firmy s vysokými emisemi musí nakupovat povolenky (EUA) na množství CO₂, které vypustí, čímž má znečišťování reálnou cenu. Nově se zavádí i „ETS II“, rozšíření systému na budovy a silniční dopravu od roku 2027.

Příklad: Energeticky náročná firma sleduje cenu povolenek EUA v EU ETS, protože přímo ovlivňuje její náklady na výrobu; ETS II pak od roku 2027 podobně prodraží i vytápění budov.

Learning Management System (Systém pro řízení vzdělávání)

Softwarový systém pro evidenci a správu firemního vzdělávání zaměstnanců (školení, kurzy, certifikace) — datový zdroj pro ukazatele vzdělávání a rozvoje v rámci ESRS S1, alternativa k ručnímu vedení v excelové tabulce.

Příklad: Firma s vyspělým HR má výdaje na vzdělávání a absolvovaná školení evidované v LMS, zatímco méně vyspělá firma je dohledává ručně v excelu.

ISO 14001 — Systémy environmentálního managementu

Mezinárodní norma definující, jak má firma systematicky řídit svůj dopad na životní prostředí (procesy, odpovědnosti, kontrola) — certifikace podle ní je často jedním z prvních kroků, které firma v ESG inventuře identifikuje jako chybějící.

Příklad: Firma bez certifikace ISO 14001 si po ESG inventuře může jako akční krok stanovit zahájení certifikačního procesu v horizontu například 18 měsíců.

Technical Screening Criteria (Technická screeningová kritéria)

Konkrétní kvantitativní a technologické prahy v rámci EU Taxonomie, které aktivita musí splnit, aby mohla být označena za skutečně udržitelnou (nestačí jen to, že aktivita je taxonomicky způsobilá — musí projít i touto zkouškou).

Příklad: Aktivita „výroba elektřiny“ je taxonomicky způsobilá obecně, ale teprve TSC určí, zda konkrétní elektrárna splňuje limit emisí, pod který se počítá za udržitelnou.

Tier 1 a Tier 2 dodavatelé

Označení úrovně v dodavatelském řetězci podle vzdálenosti od firmy. Tier 1 jsou přímí dodavatelé, od kterých firma sama nakupuje. Tier 2 (a další, „multi-tier“) jsou dodavatelé dodavatelů — firma s nimi nemá přímý smluvní vztah, ale CSDDD i ESRS S2 po ní chtějí mít přehled i o rizicích hluboko v řetězci, ne jen u přímých partnerů.

Příklad: Textilní firma nakupující látku od tuzemského velkoobchodníka (tier 1) je podle CSDDD odpovědná i za to, jak se chová přádelna v Bangladéši, od které velkoobchodník látku nakupuje (tier 2) — i když s ní žádnou smlouvu nemá.

VOC (těkavé organické látky)

Volatile Organic Compounds — chemické látky (rozpouštědla, laky, čistidla), které se snadno odpařují do ovzduší a přispívají ke smogu a znečištění vzduchu; sledovány v rámci ESRS E2 vedle NOx a SOx.

Příklad: Lakovna sleduje množství vypouštěných VOC z lakovacích boxů, aby splnila reportovací povinnost podle ESRS E2.

Carbon Offset (uhlíková kompenzace emisí)

Certifikát za projekt jinde (výsadba lesa, obnovitelná energie), který redukuje nebo zachytává emise, nakupovaný jako náhrada za vlastní nesnížené emise. Podle metodiky SBTi offsety NESMÍ nahrazovat skutečné snížení emisí v cílech Scope 1/2/3 — legitimní jsou jen jako doplněk pro zbytkové emise, které firma zatím neumí snížit vlastními opatřeními, ne jako náhrada za reálnou dekarbonizaci.

Příklad: Firma, která místo skutečného snižování spotřeby jen „kompenzuje“ emise nákupem offsetů, riskuje nálepku greenwashingu — offset je podle pravidel SBTi doplněk, ne náhrada za dekarbonizaci.

ISO 14067 — Uhlíková stopa produktu

Norma specificky zaměřená na výpočet uhlíkové stopy jednotlivého produktu (na rozdíl od ISO 14064, která se týká celé organizace) — metodicky vychází ze stejných principů jako LCA.

Příklad: Firma chtějící uvést na obalu konkrétní číslo uhlíkové stopy výrobku postupuje podle ISO 14067, ne podle firemního standardu ISO 14064.

Carbon Tunnel Vision (Uhlíkové tunelové vidění)

Pojem popsal v roce 2021 sustainability expert Jan Konietzko (Unilever) pro přehnanou fixaci firem, médií i regulace na uhlík a emise CO₂, zatímco ostatní planetární krize — biodiverzita, voda, sociální nerovnost — dostávají jen zlomek pozornosti a zdrojů. Vede k zdánlivě „zeleným“ rozhodnutím, která jsou ve skutečnosti problematická v jiné oblasti dopadu, protože firma sleduje jen jedno číslo místo celého spektra ESG dopadů.

Příklad: Firma nahradí fosilní palivo palmovým olejem a sníží tím Scope 1 emise, ale palmový olej přispívá ke kácení tropických pralesů — to je typický příklad Carbon Tunnel Vision.

Enhanced Weathering (urychlené zvětrávání hornin)

Technologie odstraňování CO₂ z atmosféry, která urychluje přirozený proces zvětrávání silikátových hornin (např. rozdrcený bazalt rozptýlený na pole) — hornina při reakci s CO₂ ve vzduchu a vodě váže uhlík do stabilních minerálů na tisíce let. Stejně jako biochar patří mezi technologie trvalého odstraňování uhlíku, ne mezi klasickou kompenzaci.

Příklad: Zemědělec, který si nechá rozprášit rozdrcený bazalt na pole, urychluje přirozené zvětrávání horniny, které mimochodem trvale váže CO₂ ze vzduchu — to je princip enhanced weathering.

Verified Carbon Standard

Nejrozšířenější standard pro certifikaci uhlíkových kreditů (offsetů), spravovaný organizací Verra — vedle Gold Standard jeden ze dvou hlavních standardů, podle kterých se ověřuje, že projekt skutečně snížil nebo odstranil deklarované množství CO₂.

Příklad: Firma nakupující uhlíkové offsety by měla ověřit, že projekt má platnou certifikaci VCS nebo Gold Standard, jinak riskuje nákup neplatných „vzduchových“ kreditů.

ISO 14021 — Vlastní environmentální tvrzení (Typ II)

Norma upravující tzv. vlastní tvrzení firmy o environmentálních vlastnostech produktu (např. „recyklovatelné“, „šetrné k přírodě“) — na rozdíl od nezávisle ověřených ekoznaček (Typ I, ISO 14024) firma tvrzení dokládá sama, ale musí být konkrétní, přesná a doložitelná, jinak jde o greenwashing.

Příklad: Tvrzení „recyklovaný obsah“ na obalu musí být podle ISO 14021 ověřitelné konkrétním číslem, jinak jde o zakázané vágní tvrzení.

ISO 14064 — Vykazování emisí skleníkových plynů

Mezinárodně normalizovaná varianta metodiky GHG Protocol pro výpočet a ověřování emisí skleníkových plynů organizace — zajišťuje konzistenci, přesnost a transparentnost napříč firmami.

Příklad: Firma si nechá svůj GHG inventář sestavený podle GHG Protocol nezávisle ověřit i podle normy ISO 14064, aby měla silnější doklad pro investory a odběratele.

Science Based Targets for Nature (Vědecky podložené cíle pro přírodu)

Obdoba SBTi zaměřená na přírodu a biodiverzitu místo klimatu — nezávisle ověřuje a schvaluje cíle firem v oblasti ochrany přírody, obvykle v návaznosti na analýzu podle rámce TNFD.

Příklad: Firma si stanovuje klimatické cíle podle SBTi a zároveň přírodní/biodiverzitní cíle podle SBTN — vědecky podložené cíle v obou oblastech brání greenwashingu.

World Business Council for Sustainable Development

Mezinárodní sdružení firem prosazující udržitelné podnikání — spolu s World Resources Institute (WRI) spoluautor a správce metodiky GHG Protocol, nejpoužívanějšího standardu pro měření emisí skleníkových plynů.

Příklad: GHG Protocol, podle kterého firmy dnes celosvětově počítají emise, vydal a průběžně aktualizuje WRI společně s WBCSD.

World Resources Institute

Americký výzkumný institut zaměřený na životní prostředí a přírodní zdroje — spolu s WBCSD spoluautor standardu GHG Protocol a člen širší koalice organizací (s CDP, UN Global Compact, WWF) prosazujících vědecky podložené klimatické cíle.

Příklad: GHG Protocol Corporate Standard, základní metodika pro GHG inventáře firem, vydal právě WRI ve spolupráci s WBCSD.

WRI Aqueduct

Volně dostupný atlas vodního rizika od World Resources Institute, který na úrovni jednotlivých povodí mapuje míru vodního stresu — standardní referenční nástroj pro identifikaci provozů v oblastech s nedostatkem vody podle ESRS E3.

Příklad: Firma si v nástroji WRI Aqueduct ověří, že jedna z jejích provozoven leží v oblasti s vysokým vodním stresem, což ji podle ESRS E3 zavazuje k detailnějšímu reportingu.

Carbon Capture and Storage (Zachycování a ukládání uhlíku)

Technologie zachytávající CO₂ přímo u zdroje (např. u elektrárny) a jeho následné trvalé uložení, aby se nedostal do atmosféry — používá se i k označení tzv. „umožňujících aktivit“ v rámci EU Taxonomie.

Příklad: Výroba elektřiny ze zemního plynu s technologií CCS může být v Taxonomii posouzena jako přechodná aktivita díky nižším čistým emisím.

Stakeholders (Zainteresované/dotčené strany)

Zkratkou SH se v tabulkách a analýzách materiality často označují všechny skupiny, které firmu ovlivňují nebo jsou jí ovlivněny — zaměstnanci, zákazníci, dodavatelé, komunity, investoři. Zapojení SH je povinnou součástí analýzy dvojité materiality (DMA). Stakeholder model (Ed Freeman, 1984) staví odpovědnost firmy vůči všem těmto stranám proti staršímu Friedmanovu pojetí, kde firma odpovídá jen akcionářům (shareholderům).

Příklad: Při hodnocení dopadové materiality firma bere v úvahu i pohled SH — tedy jak dané téma vnímají samotné dotčené strany, ne jen samotné vedení firmy.

Onboarding (zapracování nového zaměstnance)

Proces uvedení nového zaměstnance do firmy — v ESG kontextu příležitost hned od začátku předat praktické znalosti (jak třídit odpad, jak funguje ESG politika firmy), místo aby se o ESG agendě zaměstnanec dozvěděl až náhodou později.

Příklad: Firma zahrne do onboardingu nových zaměstnanců krátké školení o ESG politice a praktických postupech (třídění odpadu, hlášení BOZP rizik), aby se to nestalo něčím, co si musí každý zjišťovat sám.

Zavádějící environmentální komunikace (Greenwashing)

Nepravdivé nebo zavádějící tvrzení firmy o jejím environmentálním nebo sociálním dopadu — od vědomého klamání po neúmyslnou nepřesnost či zjednodušení. Od 3/2026 je v EU explicitně zakázanou nekalou obchodní praktikou (směrnice EmpCo), s pokutami až do výše 4 % ročního obratu; připravovaná Green Claims Directive navíc bude vyžadovat, aby firmy environmentální tvrzení předem nezávisle ověřily.

Příklad: Firma, která na obalu napíše „eko“ bez jakéhokoli certifikátu nebo měřitelného důkazu, se dopouští greenwashingu, i když to nemyslela jako záměrný podvod.

Zelená dohoda pro Evropu

Zastřešující klimatická a environmentální strategie EU z roku 2019, nejambicióznější klimatická agenda v historii EU — cílem je klimatická neutralita do 2050. Z Green Dealu se odvíjí navazující legislativní balíčky jako Fit for 55 a téměř všechny regulace probírané v kurzu (CSRD, Taxonomie, CBAM...).

Příklad: Green Deal stanovuje dlouhodobý cíl (klimatická neutralita 2050), zatímco konkrétní povinnosti pro firmy (CSRD, CBAM, Taxonomie) jsou až prováděcí legislativa, která ho postupně naplňuje.

Green Public Procurement (Zelené veřejné zakázky)

Princip, kdy veřejní zadavatelé (stát, města, veřejné instituce) preferují ve výběrových řízeních dodavatele a produkty s prokázaným nižším environmentálním dopadem — roste tlak na dodavatele mít k dispozici LCA studie, EPD nebo certifikace budov jako BREEAM/LEED.

Příklad: Firma ucházející se o veřejnou zakázku podléhající pravidlům GPP potřebuje mít environmentální dopad svého produktu doložený, ne jen tvrzený.

Eligibility vs. Alignment (způsobilost vs. soulad v EU Taxonomii)

Dva navazující kroky testu EU Taxonomie. Eligibility (způsobilost) znamená, že pro danou aktivitu vůbec existují technická kritéria Taxonomie — je „na seznamu“. Alignment (soulad) znamená, že aktivita navíc reálně prošla všemi třemi testy (Significant Contribution, DNSH, minimální sociální záruky) — teprve pak je „taxonomicky udržitelná“.

Příklad: Fotovoltaická elektrárna je způsobilá (eligible) automaticky, protože výroba obnovitelné energie je v Taxonomii zahrnutá — ale sladěná (aligned) bude, jen pokud firma doloží splnění všech technických kritérií a testu DNSH.

Zákon o obchodních korporacích

Český zákon upravující fungování obchodních společností, mimo jiné odpovědnost statutárních orgánů za škodu — v kurzu jako právní základ osobní odpovědnosti manažerů v governance pilíři ESG.

Příklad: Člen představenstva, který hrubě zanedbá péči řádného hospodáře, může nést osobní odpovědnost za škodu podle § 51 ZOK.

Nature Restoration Law (Zákon o obnově přírody)

První závazná evropská legislativa svého druhu zaměřená na obnovu poškozených ekosystémů (nařízení 2024/1991, přijato v červnu 2024) — zvyšuje význam biodiverzity jako materiálního tématu i pro firmy mimo klasické „zelené“ obory.

Příklad: Firma s provozovnou poblíž vodního toku musí kvůli NRL sledovat, zda se na ni nebudou vztahovat požadavky na obnovu přilehlého ekosystému.

Guarantee of Origin (Záruka původu elektřiny)

Certifikát potvrzující, že určité množství elektřiny bylo vyrobeno z obnovitelného zdroje — firma ho může koupit samostatně (i bez fyzického odběru zelené elektřiny) jako doklad k výpočtu emisí Scope 2 podle tržní metody.

Příklad: Firma odebírající elektřinu ze sítě může nakoupit GoO certifikáty odpovídající její spotřebě a vykázat tak nižší emise Scope 2 tržní metodou.

ISO 14040 / 14044 — Zásady a požadavky na studie LCA

Mezinárodní normy definující metodický postup studie posouzení životního cyklu (LCA) včetně čtyř povinných fází a přesného vymezení funkční jednotky a hranic systému.

Příklad: Firma zadávající LCA studii externímu konzultantovi požaduje, aby postupoval podle ISO 14040/14044, aby byl výsledek metodicky srovnatelný s jinými studiemi.

Convention on Biological Diversity (Úmluva o biologické rozmanitosti)

Mezinárodní úmluva OSN o ochraně biodiverzity z roku 1992 — právní základ, ze kterého později vychází i Kunmingsko-montrealský globální rámec pro biodiverzitu (GBF).

Příklad: GBF přijatý na COP15 navazuje přímo na závazky, ke kterým se státy zavázaly už dřív v rámci CBD.

Sustainability-Linked Loan (Úvěr vázaný na udržitelnost)

Typ úvěru nebo dluhopisu, jehož úroková sazba se odvíjí od toho, zda firma plní předem stanovené ESG ukazatele (KPI) — např. podíl taxonomicky způsobilých investic nebo snížení emisí.

Příklad: Firma se zavázanou SLL smlouvou zaplatí nižší úrok, pokud splní dohodnutý KPI cíl (např. podíl obnovitelné energie), a naopak vyšší, pokud cíl nesplní.

Česká technická norma

Označení české technické normy — často se objevuje společně s odpovídající evropskou (EN) a mezinárodní (ISO) normou, protože řada norem platí současně na všech třech úrovních.

Příklad: Norma pro GHG účetnictví organizace se v Česku cituje jako „ČSN ISO 14064“ — stejná norma, jen s českým národním označením.

Český hydrometeorologický ústav

Česká státní instituce poskytující meteorologická a emisní data — běžný zdroj emisních faktorů pro české firmy vedle mezinárodních zdrojů jako IPCC, EEA nebo DEFRA.

Příklad: Firma počítající emise podle českých specifik (např. emisní faktor elektřiny z české sítě) použije data ČHMÚ místo obecného evropského průměru.

Corporate Governance (řízení a správa společnosti)

Systém pravidel, procesů a kontrol, kterými se firma řídí — kdo rozhoduje, kdo nese odpovědnost, jak se kontroluje dodržování pravidel a jaká je firemní kultura. V ESG rámci je to obsah standardu ESRS G1 a nadstavba nad pouhým compliance (dodržováním zákona) — dobrá governance funguje správně, i když by zákon nestačil.

Příklad: Firma s dobrou corporate governance nemá jen povinný etický kodex kvůli zákonu, ale funkční systém, kterým se podle něj skutečně řídí a vynucuje ho i tam, kde by to zákon výslovně nevyžadoval.

Customer Relationship Management (Řízení vztahů se zákazníky)

Softwarový systém pro evidenci komunikace se zákazníky, typicky včetně reklamací — v kurzu jako datový zdroj, který je potřeba propojit s ESG systémem, protože reklamace se často vedou odděleně od ESG agendy.

Příklad: Reklamace týkající se bezpečnosti produktu (ESRS S4) se v praxi zapisují do CRM, ne do ESG systému — je potřeba je odtud aktivně vytahovat.

IPCC Sixth Assessment Report (Šestá hodnotící zpráva IPCC)

Nejnovější velká hodnotící zpráva IPCC (2021) — zdroj aktuálních přepočtových koeficientů GWP pro jednotlivé skleníkové plyny, používaných při sestavování GHG inventářů.

Příklad: Podle IPCC AR6 se GWP metanu zvýšilo na 27 (dřív se používala nižší hodnota) — firmy proto musí při přepočtu na CO₂e sledovat, s jakou revizí IPCC pracují.

Environmental, Social, Governance (Životní prostředí, sociální oblast, řízení a správa)

Zastřešující rámec, který hodnotí firmu nejen podle finančních výsledků, ale i podle dopadu na životní prostředí, přístupu k zaměstnancům a společnosti a kvality vnitřního řízení. Pojem se poprvé objevil v roce 2004 ve zprávě OSN „Who Cares Wins“ a dnes je standardní součástí investičního i regulatorního hodnocení firem.

Příklad: Když firma řekne „máme dobré ESG“, míní tím, že řídí uhlíkovou stopu (E), stará se o zaměstnance a dodavatelský řetězec (S) a má transparentní vedení bez korupce (G).

Per- and Polyfluoroalkyl Substances („věčné chemikálie“)

Skupina synteticky vyráběných chemických látek, které se v přírodě prakticky nerozkládají a hromadí se v životním prostředí i v lidském těle — rostoucí regulatorní a reputační téma napříč odvětvími používajícími nepromokavé nebo nepřilnavé povrchy.

Příklad: Firma vyrábějící outdoorové oblečení nebo obalové materiály musí sledovat, zda její produkty neobsahují PFAS, protože regulace i požadavky odběratelů se rychle zpřísňují.